Odhalení pamětí desky Janu Lopatkovi
Příští týden, 8. března v 15 hodin, se uskuteční v budově ZŠ TGM slavnostní odhalení pamětní desky Janu Lopatkovi. Jan Lopatka se narodil 7. února 1940 ve Zdíkově a v letech 1954 až 1957 absolvoval jedenáctiletou střední školu ve Vimperku, která tehdy byla v budově základní školy. Po maturitě vystudoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor čeština - dějepis a již v roce 1962 se objevil v literárním světě, poté pracoval v tehdy nepohodlném měsíčníku Tvář. Oficiálně pracoval v Československém rozhlasu a byl vedoucím redaktorem v nakladatelství Horizont. Po srpnových událostech v roce 1968 šest let nepublikoval. V roce 1976 vypracoval znalecký posudek pro obhajobu v procesu s Plastic Poople a DG 307. Po podpisu Charty 77 střežil Výrobní družstvo invalidů a myl nádobí ve Státní knihovně v Klementinu. Spolu s Václavem Havlem založil Edici Expedice, podílel se na exilovém Slovníku zakázaných autorů, sestavil Havlovy Dopisy Olze. Od roku 1981 spolupracoval s nakladatelstvím Triáda, které před časem vydalo komplet Kritického sborníku. Po listopadu 1989 se vrhl do literárního života, přednášel, redigoval, vydával, organizoval, udržoval legální pokračování Kritického sborníku za velmi svízelných materiálových podmínek. V březnu 1990 se stal redaktorem kritické rubriky Literárních novin. V roce 1993 dostal za velmi nedůstojných okolností výpověď od nového vydavatele Společnosti pro Literární noviny. V dubnu 1993 převzal cenu Toma Stopparda a poslední tři měsíce před smrtí pobyl v azylu v Respektu.
Zemřel 9. července 1993. Je pochován na hřbitově u Břevnovského kláštera. Michael Špirit pro nakladatelství Torst shrnul jeho texty do svazku Šifra lidské existence a sestavil lektoráty s názvem Posudky.
Město Vimperk
Počet přístupů na tuto stránku od 2. března 2011: 1137
Neoprávněné užití jakékoliv součásti této stránky je zakázáno. Prohlášení o přístupnosti








