Městská zeleň ve Vimperku

 

OBSAH

• stromy
  • památné stromy ve Vimperku
  • významné aleje
  • stromy ve Vimperku (data z inventarizace) 
  • řešení problémů se stromy na pozemcích
  • ošetřování stromů
• keře a živé ploty
• okrasné záhony
• mobilní zeleň (v nádobách)
• trávníky

 

Památné stromy ve Vimperku

 

Lípa u Brantlova Dvora (u cesty)

 

Obvod kmene :	399 cm
Výška stromu :	32 m

 

 

   

 

 

 

Lípa u Brantlova dvora (u domů)

 

Obvod kmene :	597 cm
Výška stromu :	27,5 m

 

 

  

 

Po vichřici 5.11.2010

 

 

 

Lípa Na Výsluní (pod LČR)

 

Obvod kmene :	485 cm
Výška stromu :	29 m

 

 

   

 

Podlešákův jilm v Boubské

 

 

obvod ve 130 cm nad zemí je 390 cm (r. 2009), výška 22 metrů, stáří cca 90 - 110 let

 

 

^ Na obsah

Významné aleje ve Vimperku

Alej v městském parku u Volyňky

Zámecké aleje 

Aleje na hřbitově

Alej ul. Hřbitovní 

Alej v ul. Brantlova

Fotogalerie alejí ve Vimperku

 

^ Na obsah

Stromy ve Vimperku (statistika)

 

Zde si můžete stáhnout kompletní studii [PDF 4.93 MB] "Inventarizace a hodnocení významných stromů" (2010) ve formátu pdf, (5 MB).

 

^ Na obsah

Řešení problémů se stromy na pozemcích

Ochrana dřevin

Dřeviny jsou chráněny podle  ustanovení zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.

Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

 

Povolení ke kácení dřevin

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Povolení ke kácení mimolesní zeleně podléhají dřeviny o obvodu větším než 80 cm ve výčetní výšce (tj. 130 cm) a keře v souvislé ploše větší než 40 m2 .  
K žádosti, která obsahuje identifikaci žadatele, popisuje dřeviny a důvody ke kácení je třeba připojit přílohy : katastrální mapu se zákresem dřevin, výpis z listu vlastnictví a v případě nájmu i souhlas vlastníka pozemku s kácením. Formuláře žádosti jsou dostupné na webu města.

V případě, že strom roste na sousedním pozemku (např. na pozemku města nebo jiného vlastníka) a Vy se cítíte touto dřevinou ohroženi nebo omezováni, obraťte se na vlastníka pozemku, a to nejlépe písemně, se žádostí o řešení problému. Vždy mějte na paměti, že kácení ani ořez stromu nelze nařídit a je pouze na vůli vlastníka, jak se rozhodne. Současně ne každý strom, i přes žádost vlastníka, lze povolit ke kácení, neboť nejsou splněny zákonné podmínky pro povolení kácení.

Případné problémy se zastíněním, poškozováním budovy např. kořeny, opad listí apod. mohou být, pokud nedojde k dohodě s vlastníkem, předmětem občansko - právního sporu.

 

^ Na obsah

 

Ošteřování a řez stromů

 

Základy řezu stromů

Řez stromů je jedním ze základních stupňů  péče o stromy. Při provádění jakéhokoliv řezu si musíme uvědomit, že tímto zásahem způsobujeme stromu poranění a my ho musíme řešit tak, abychom způsobili co nejmenší škody. Kvalitně provedený zásah do stromu je takový, který není na první pohled příliš zřetelný. Předpokladem splnění těchto zásad je vysoká odborná znalost dané problematiky.

Růst kmene a větve

Větev je součástí kmene, ale díky fyziologii růstu je určitým způsobem od kmene oddělená a kmen je ji schopen v případě poškození určitým způsobem odizolovat. Tento proces oddělování větve od kmene nazýváme kompartmentace.Tento vztah platí i mezi větvením různého řádu, kde větev nižšího řádu přebírá funkci kmene. Činností fytohormonů, zejména auxinů, dochází k zahájení činnosti meristematických pletiv nejprve u větve a následně u kmene. Tím dochází k tloustnutí větve a teprve následně k tloustnutí kmene. Tento proces zajišťuje překrývání jednotlivých vrstev dřeva, což se uvnitř kmene projevuje tvorbou tzv. klínku a na povrchu tvorbou větevního kroužku, který je u většiny dřevin zřetelný. Díky překrývání jednotlivých vrstev dřeva v jednotlivých letech, je zároveň zajištěno velmi pevné spojení větve a kmene. Právě na spojnici dřeva  kmene a větve se vytváří ochranná zóna, která v případě poškození větve brání průniku patogenního škůdce do kmene.

Reakce stromu na poranění

Strom  reaguje na vzniklé poranění téměř okamžitě uzavíráním v prostoru spojení kmene a větve. Tato reakce je pravděpodobně vyvolána přerušením sacího efektu odstraněné větve. Uzavření prostoru v dřevní části a následné vytvoření obranné zóny  je zajištěno působením parenchymatických buněk, dle druhu dřeviny,  pomocí thyl, embolie,  tvorbou kalózy,  případně působením mikroorganismů. V případě malého rozsahu poranění (větve o průměru asi do 5 cm) je tato  reakce naprosto dostačující a strom poranění ve většině případů odizoluje (obr.1). Se zvětšující se plochou vzniklého poranění se schopnost kompartmentalizace výrazně snižuje. Tento proces je zároveň ovlivněn počtem vzniklých poranění, druhem dřeviny, vitalitou a momentálním zdravotním stavem jedince, stanovištěm, množstvím přítomných stresujících faktorů a kvalitou i dobou provedení řezů(obr.2).

Proces hojení poranění rostlinných pletiv je naprosto odlišný od hojení živočišné tkáně. Strom nedokáže poškozené buňky obnovit, ale poranění pouze odizoluje od okolního dřeva, (což má zabránit dalšímu šíření dřevokazné houby) a následně poranění překrývá vrstvou pletiva, tzv. kalusem. Překrytí poranění  neznamená  její zahojení, ale proces poškozování může pokračovat i pod tímto závalem (obr.3). Znakem pokračování tohoto procesu může být například tzv. bakteriální výtok.

Z uvedeného vyplývají hlavní zásady řezu stromů:

1.     řez vedeme v nezbytně nutném rozsahu (doporučuji max. 15% objemu koruny)

2.     řez musí způsobit poranění co nejmenšího plošného rozsahu

3.     řez nesmí zasáhnout dřevo kmene, ale pouze větev

4.     řez musí být hladký a rovný

5.     řezem nesmíme způsobit další poranění stromu (např. zaštípnutí do kmene, zlomení další větve pádem odřezávané větve)

6.     zohledňujeme druh dřeviny a dobu řezu

 

Vedení řezu

 

Jehličnany:  řez vedeme podél větevního kroužku (pokud je vytvořen),

což odpovídá ve většině případů kolmo na osu větve a zároveň rovnoběžně s osou kmene. Zaštípnutí do kmene zabráníme zkrácením větve (obr.4)

Listnaté stromy: a) řez slabé živé větve - průměr do 10 cm (obr.5)

Řez vedeme kolmo na osu větve v těsné blízkosti větevního kroužku. Větev si před vlastním řezem zkrátíme ve vzdálenosti asi 30 cm od kmene tzv.kombinovaným řezem.

                           b) řez silné živé větve - průměr 10-20 cm (obr.6)

Větev odlehčíme ve vzdálenosti asi 50 cm od kmene kombinovaným řezem a dále zkrátíme na 10 cm od kmene. Poslední přesný řez vedeme v těsné blízkosti větevního kroužku pod odpovídajícím úhlem. Ponechání velké části zbytkového dřeva větve poskytuje prostor pro rozvoj patogenního škůdce.

                          c) řez velmi silné živé větve - průměr nad 20cm (obr.7). Odstranění větve provádíme na dvakrát v průběhu 2-3let. V prvním roce odstraníme převážnou část větve a ponecháme pahýl s minimálně jednou postranní živou větví. Teprve v dalších letech odstraňujeme zbývající část při dodržení postupu  uvedeného v bodě b. Stromu tak poskytneme větší  časový prostor na obrannou reakci.

                          d) řez odumřelé větve (obr.8, obr.9)

 Řez vedeme mimo živé dřevo s ponecháním minimálního množství dřeva odumřelého.

 

Ošetření řezné plochy

         Hlavní zásadou je čistý, hladký řez o minimální ploše. Dalším faktorem je vhodná doba řezu.

Používání překryvných nátěrů:

- uzavřením poranění nátěrem vytváříme optimální podmínky pro rozvoj dřevokazných hub (teplo, vlhko, tma, zamezení proudění vzduchu)

- praktické provedení dokonalého uzavření poranění nátěrem, které by zabránilo průniku spor dřevokazných hub je téměř nemožné (včasnost nátěru po řezu, velikost spor hub, kvalita práce)

-  vysoká pracnost bez výrazného přínosu pro strom

- kladem je snížení vysychání rány a estetický efekt (Kolařík, 1998)

-  vliv fungicidů je pouze krátkodobý a účinek je pouze v povrchové vrstvě dřeva

Z těchto důvodů používání nátěrů nepovažuji za nezbytné a doporučuji jejich používání pouze na exponovaných lokalitách, kde plní funkci především estetickou.Nátěr doporučuji používat takový, který ránu neprodyšně neuzavře a nemá nepříznivý vliv na živá pletiva. Nátěry s fungicidy je vhodné používat u rozsáhlejších řezů (zmenšení vstupní plochy, snížení vysychání), a zde je třeba dbát na kvalitu a včasnost provedení nátěru.

 

Doba řezu

Na základě posledních poznatků se jeví jako nejvhodnější doba řezu první polovina vegetačního období, kdy je strom nejaktivnější a nejlépe reaguje na vzniklé poranění. Dujesiefken (1991) uvádí, že v tomto období je nejlepší jak tvorba barier, tak i kalusu. Výjimku tvoří tzv. krvácející druhy- Acer, Betula, Carpinus, Corylus, u kterých se doporučuje řez až po úplném rozvinutí listového aparátu. Obecně mohu doporučit provádění zásahů od května do konce září. Tento termín je nejvhodnější zejména při ošetřování smíšených alejí, kde nemohu z technického hlediska zohledňovat jednotlivé druhy.

Provádění zásahů mimo vegetační období má tato negativa:

-   až do doby probuzení kambia v pozdním jaru dochází k vysychání ran a k odumírání parenchymatických buněk, které tvoří oporu obranného systému stromu (Kolařík, 1998)

-   spory hub nalétají a klíčí již při minimálních a krátkodobých vzestupech teplot, kdežto strom je schopen reagovat až při dlouhodobém zvýšení teplot

-   u stromů bez listového aparátu je velmi obtížné posuzování zdravotního stavu a vitality jednotlivých větví

-   kvalita práce je v zimních provozních podmínkách výrazně nižší

Výjimku tvoří provádění rozsáhlých redukčních řezů (včetně řezu „hlavového"), které provádíme z důvodů umístění zásobních látek ve stromě na konci vegetačního období nebo na konci mimovegetačního období.

^ Na obsah

Keře a živé ploty

Ve městě Vimperku je pečováno o živé ploty v délce 1643 m. 2x ročně se stříhají a celková stříhaná plocha činí 8907 m² . Nejčastěji se zde vyskytují živé ploty z habrů, ptačích zobů, svídy , pámelníků a tavolníků. O mnoho dalších okrasných keřů je pravidelně pečováno i když nevyžadují pravidelné stříhání, například rododendrony, některé tavolníky či tavoly, tisy, hlohy a skalníky.

 

Zodpovědná osoba:

Ing. Ivana Tumová, odbor životního prostředí

Kontakt : 388 402 228

E- mail : ivana.tumova@mesto.vimperk.cz

 

Provádějící firma:

Městské služby s.r.o., Steinbrenerova 6 , 385 01 VIMPERK

Zastoupená: Ing. Jan Král

Kontakt: 606 664 949

e-mail: ing.jan.kral@seznam.cz

 

 

MELO, Ing. Štěpán Meloun, Na Ostrově 7, 398 11  PROTIVÍN  

Zastoupená: Ing. Štěpán Meloun

Kontakt: 777 779 788

e-mail: stepan.meloun@post.cz

 

^ Na obsah

Okrasné záhony

Město Vimperk pečuje o okrasné záhony o výměře 5 041 m²  v různých lokalitách např. na Náměstí Svobody, v ulici Pivovarské pod Gymnáziem, na nábřeží Volyňky u garáží, terasy po ulicí Krátkou, u bývalé lesnické školy, u nemocnice, ve Weisově ulici a nový záhon v Pražské ulici u odbočky k hotelu ANNA. Pletí a stříhání se provádí s různé intenzitě, většinou 3-5x za sezonu. Trvalkové záhony s růžemi, hostami, levandulí, oreganem, trávničkami, kontryhelem, šantou, dlužichou apod. jsou doplňovány letničkami např. verbenou, afrikány, tabákem či ostálkou. Letos nově založený okrasný záhon u Volyňky má charakter vřesoviště.

Zde najdete další fotografie městské zeleně.

Zodpovědná osoba :

Ing. Ivana Tumová, odbor životního prostředí

Kontakt : 388 402 228

E- mail : ivana.tumova@mesto.vimperk.cz

Provádějící firmy :

Městské služby s.r.o., Steinbrenerova 6 , 385 01 VIMPERK  /44% ploch/

Zastoupená: Ing. Jan Král

Kontakt: 606 664 949

e-mail: ing.jan.kral@seznam.cz

 

 

MELO, Ing. Štěpán Meloun, Na Ostrově 7, 398 11  PROTIVÍN  /42% ploch/

Zastoupená: Ing. Štěpán Meloun

Kontakt: 777 779 788

e-mail: stepan.meloun@post.cz

 

^ Na obsah

Mobilní zeleň - nádoby

Celkem Město Vimperk pečuje o 45 ks nádob osázených keři, trvalkami, letničkami či kombinací všeho. Nově přibyly 3 kontejnery s lípami s tvarovanou korunou ve Sklářské ulici.

 

Zodpovědná osoba :

Ing. Ivana Tumová, odbor životního prostředí

Kontakt : 388 402 228

 

Správa národního parku a CHKO Šumava

ZO ČSOP Šumava