Ochrana přírody  a krajiny

 

Kontakt

Ing. Ivana Tumová

tel.: 388 402 228
e-mail: Ivana.Tumova@mesto.vimperk.cz

 

Úřední dny: pondělí a středa

Úřední hodiny: 7.30 až 11.30   12.30 až 17.00

Ostatní dny po předchozí dohodě.

^ Nahoru

Pracovní náplň

Ochrana přírody a krajiny  

  • Kácení dřevin rostoucích mimo les upravuje §8 odst. 1-4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
  • Vydává povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les v působnosti obecního úřadu (tzn. Vimperk a jeho osady), jsou-li stromy většího obvodu měřeno ve výčetní výšce (130cm) než 80cm a nebo se jedná o plochu keřů větší než 40m
  •  Kromě vydávání povolení OPK přijímá podle §8 odst. 2 výše uvedeného zákona oznámení o kácení dřevin z důvodů pěstebních, při údržbě břehových porostů a odstraňování dřevin v ochranném pásmu elektrizační a plynárenské soustavy. Toto kácení může pozastavit, omezit či zakázat, pokud to odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Působnost je na  celém území ORP vyjma území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto ZCHÚ.
  • Podle §8 odst. 4 téhož zákona OPK přijímá oznámení o provedeném kácení dřevin, které bezprostředně ohrožovaly život či zdraví nebo hrozila-li škoda značného rozsahu. Působnost je stejná jako u §8 odst. 3.
  • Ochranu dřevin řeší § 7 zákona č 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v odst. 1 : Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních předpisů. V odst. 2 : Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin 
  • vede přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách ve svém správním obvodu
  • vydává závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných prvků a registruje významné krajinné prvky
  •  vyhlašuje památné stromy a jejich ochranná pásma, zajišťuje jejich ochranu, popřípadě ruší jejich ochranu
  • vydává souhlas k zásahům v ochranném pásmu památného stromu
  • podílí se na vytváření ústředního seznamu ochrany přírody pro svůj správní obvod
  • vydává souhlas ke zřizování nebo rušení cest
  • vymezuje a hodnotí místní systém ekologické stability
  • vede výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody (§ 42 a 47) ve svém správním obvodu
  • může vyzvat k prokázání povoleného způsobu nabytí zvláště chráněné rostliny, zvláště chráněného živočicha, ptáka nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv a vyzvat k prokázání totožnosti
  • v případě ptáků chráněných podle § 5a vydává osvědčení, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči
  • ukládá opatření podle § 66
  • odebírá nedovoleně držené jedince, vyjma jedinců druhů chráněných podle zvláštního právního předpisu
  • vykonává státní dozor v ochraně přírody a krajiny
  • rozhoduje o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu a ukládá povinnosti provést přiměřená náhradní opatření
  • ukládá pokuty za přestupky a za protiprávní jednání
  • vydává stanoviska jako dotčený orgán státní správy k řízení jiných orgánů
  • vydává závazné stanovisko k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě lesních cest a svážnic a lesních melioračních systémů (s výjimkou pěstebních a těžebních zásahů prováděných v souladu s LHP a při nahodilé těžbě)
  • vydává zákaz nebo omezení činnosti rušící rostliny a živočichy
  • vydává souhlas ke stavbám a jiným činnostem ve vztahu ke krajinnému rázu
  • uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům

^ Nahoru

Poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy)

  • po ohlášení škody neprodleně provede místní šetření, sepíše protokol a zajistí vhodným způsobem důkazy. Tyto podklady předá neprodleně příslušnému orgánu – KÚ JCK
  • vybranými zvláště chráněnými živočichy jsou : bobr evropský, vydra říční, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid a vlk.

^ Nahoru

Územní příslušnost

Na úseku ochrany přírody a krajiny je náš odbor místně příslušný na území mimo Chráněnou krajinnou oblast Šumava a Národní park Šumava, kde je dotčeným orgánem Správa NP a CHKO Šumava. V případě pochybností rádi poskytneme upřesňující informace.

^ Nahoru

Legislativa

 

 

^ Nahoru

Formuláře ke stažení

Formuláře najdete zde.

^ Nahoru

Jak si vyřídit

Kácení dřevin rostoucích mimo les

Obecný popis
Dřevina rostoucí mimo les je strom nebo keř rostoucí jednotlivě nebo ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond. Dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením. Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků pozemku, na kterém rostou.
Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu s přihlédnutím k jejich zdravotního stavu.

Kdy se musí žádat o povolení kácení dřeviny rostoucí mimo les?
Povolení je třeba ke kácení všech stromů s obvodem kmene ve výšce 130 cm nad zemí větším jak 80 cm (včetně) a keřových porostů o souvislé ploše větší než 40 m2(včetně).

Kdo může žádat
Žádost o povolení kácení dřevin podává vlastník, či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém rostou.

Podání žádosti
Žádost lze podat buď poštou, osobně či prostřednictvím datových schránek.

Kdo vyřizuje
MěÚ Vimperk, orgán ochrany přírody a krajiny, tel.č. 388 402 228 (Ing. Ivana Tumová)
adresa pracoviště: Náměstí Svobody 8, 385 01 Vimperk

Formuláře
Fomuláře a jiné tiskopisy naleznete na stránkách městského úřadu, sekce Formuláře či ho můžete rovnou stáhnout zde [PDF 51 kB] (pdf).

Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Orgán ochrany přírody rozhodne ve lhůtě do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení. Řízení je zahájeno podáním žádosti, obsahuje-li tato předepsané náležitosti dostačující k posouzení věci.

Závazné právní předpisy
Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v platném znění)

Vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

Vyhláška č. 222/2014 Sb. kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

Vyhláška č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení výše uvedeného zákona
Zákon č.500/2004 Sb., správní řád

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Účastník řízení je oprávněn podat odvolání ke Krajskému úřadu Jihočekého kraje kraje se sídlem v Českých Budějovicích podáním učiněným u odboru ŽP Městského úřadu Vimperk, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Sankce v případě nedodržení povinností
Orgán ochrany přírody uloží pokutu ve výši do 20.000,-- Kč fyzické osobě a do výše 1 milionu právnické osobě nebo fyzické při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí přestupku tím, že poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les.

Doplňující informace

Musí se žádat o ovocné stromy?

Ne, pro ovocné stromy rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň, není třeba povolení ke kácení.

Povolení není třeba, pokud se kácí z důvodů pěstebních - t.j za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, pak je nutno tento zásah oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody.

Co dělat, je-li dřevina součástí významného krajinného prvku (např. břehového porostu vodního toku)?


Před podáním žádosti o povolení kácení dřeviny je nutno si vyžádat udělení závazného stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody podle ust. § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Kdy se může kácet?


V období vegetačního klidu - od 1.10. do 31.3.

 

Řešení problémů se stromy na pozemcích

Ochrana dřevin

Dřeviny jsou chráněny podle  ustanovení zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.

Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

 

Povolení ke kácení dřevin

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Povolení ke kácení mimolesní zeleně podléhají dřeviny o obvodu větším než 80 cm ve výčetní výšce (tj. 130 cm) a keře v souvislé ploše větší než 40 m2 .  
K žádosti, která obsahuje identifikaci žadatele, popisuje dřeviny a důvody ke kácení je třeba připojit přílohy : katastrální mapu se zákresem dřevin, výpis z listu vlastnictví a v případě nájmu i souhlas vlastníka pozemku s kácením. Formuláře žádosti jsou dostupné na webu města.

V případě, že strom roste na sousedním pozemku (např. na pozemku města nebo jiného vlastníka) a Vy se cítíte touto dřevinou ohroženi nebo omezováni, obraťte se na vlastníka pozemku, a to nejlépe písemně, se žádostí o řešení problému. Vždy mějte na paměti, že kácení ani ořez stromu nelze nařídit a je pouze na vůli vlastníka, jak se rozhodne. Současně ne každý strom, i přes žádost vlastníka, lze povolit ke kácení, neboť nejsou splněny zákonné podmínky pro povolení kácení.

Podle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí § 1017 "Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m."

Strom společný (strom na hranici pozemků, strom na pozemku ve spoluvlastnictví)

O takovém stromu je rozhodováno jako o významné záležitosti týkájící se společné věci a je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.

 

Případné problémy se zastíněním, poškozováním budovy např. kořeny, opad listí apod. mohou být, pokud nedojde k dohodě s vlastníkem, předmětem občansko - právního sporu.

^ Nahoru

 

Ošetřování a řez stromů

 

Základy řezu stromů

Řez stromů je jedním ze základních stupňů  péče o stromy. Při provádění jakéhokoliv řezu si musíme uvědomit, že tímto zásahem způsobujeme stromu poranění a my ho musíme řešit tak, abychom způsobili co nejmenší škody. Kvalitně provedený zásah do stromu je takový, který není na první pohled příliš zřetelný. Předpokladem splnění těchto zásad je vysoká odborná znalost dané problematiky.

Růst kmene a větve

Větev je součástí kmene, ale díky fyziologii růstu je určitým způsobem od kmene oddělená a kmen je ji schopen v případě poškození určitým způsobem odizolovat. Tento proces oddělování větve od kmene nazýváme kompartmentace.Tento vztah platí i mezi větvením různého řádu, kde větev nižšího řádu přebírá funkci kmene. Činností fytohormonů, zejména auxinů, dochází k zahájení činnosti meristematických pletiv nejprve u větve a následně u kmene. Tím dochází k tloustnutí větve a teprve následně k tloustnutí kmene. Tento proces zajišťuje překrývání jednotlivých vrstev dřeva, což se uvnitř kmene projevuje tvorbou tzv. klínku a na povrchu tvorbou větevního kroužku, který je u většiny dřevin zřetelný. Díky překrývání jednotlivých vrstev dřeva v jednotlivých letech, je zároveň zajištěno velmi pevné spojení větve a kmene. Právě na spojnici dřeva  kmene a větve se vytváří ochranná zóna, která v případě poškození větve brání průniku patogenního škůdce do kmene.

Reakce stromu na poranění

Strom  reaguje na vzniklé poranění téměř okamžitě uzavíráním v prostoru spojení kmene a větve. Tato reakce je pravděpodobně vyvolána přerušením sacího efektu odstraněné větve. Uzavření prostoru v dřevní části a následné vytvoření obranné zóny  je zajištěno působením parenchymatických buněk, dle druhu dřeviny,  pomocí thyl, embolie,  tvorbou kalózy,  případně působením mikroorganismů. V případě malého rozsahu poranění (větve o průměru asi do 5 cm) je tato  reakce naprosto dostačující a strom poranění ve většině případů odizoluje (obr.1). Se zvětšující se plochou vzniklého poranění se schopnost kompartmentalizace výrazně snižuje. Tento proces je zároveň ovlivněn počtem vzniklých poranění, druhem dřeviny, vitalitou a momentálním zdravotním stavem jedince, stanovištěm, množstvím přítomných stresujících faktorů a kvalitou i dobou provedení řezů(obr.2).

Proces hojení poranění rostlinných pletiv je naprosto odlišný od hojení živočišné tkáně. Strom nedokáže poškozené buňky obnovit, ale poranění pouze odizoluje od okolního dřeva, (což má zabránit dalšímu šíření dřevokazné houby) a následně poranění překrývá vrstvou pletiva, tzv. kalusem. Překrytí poranění  neznamená  její zahojení, ale proces poškozování může pokračovat i pod tímto závalem (obr.3). Znakem pokračování tohoto procesu může být například tzv. bakteriální výtok.

Z uvedeného vyplývají hlavní zásady řezu stromů:

1.     řez vedeme v nezbytně nutném rozsahu (doporučuji max. 15% objemu koruny)

2.     řez musí způsobit poranění co nejmenšího plošného rozsahu

3.     řez nesmí zasáhnout dřevo kmene, ale pouze větev

4.     řez musí být hladký a rovný

5.     řezem nesmíme způsobit další poranění stromu (např. zaštípnutí do kmene, zlomení další větve pádem odřezávané větve)

6.     zohledňujeme druh dřeviny a dobu řezu

 

Vedení řezu

 

Jehličnany:  řez vedeme podél větevního kroužku (pokud je vytvořen),

což odpovídá ve většině případů kolmo na osu větve a zároveň rovnoběžně s osou kmene. Zaštípnutí do kmene zabráníme zkrácením větve (obr.4)

Listnaté stromy: a) řez slabé živé větve - průměr do 10 cm (obr.5)

Řez vedeme kolmo na osu větve v těsné blízkosti větevního kroužku. Větev si před vlastním řezem zkrátíme ve vzdálenosti asi 30 cm od kmene tzv.kombinovaným řezem.

                           b) řez silné živé větve - průměr 10-20 cm (obr.6)

Větev odlehčíme ve vzdálenosti asi 50 cm od kmene kombinovaným řezem a dále zkrátíme na 10 cm od kmene. Poslední přesný řez vedeme v těsné blízkosti větevního kroužku pod odpovídajícím úhlem. Ponechání velké části zbytkového dřeva větve poskytuje prostor pro rozvoj patogenního škůdce.

                          c) řez velmi silné živé větve - průměr nad 20cm (obr.7). Odstranění větve provádíme na dvakrát v průběhu 2-3let. V prvním roce odstraníme převážnou část větve a ponecháme pahýl s minimálně jednou postranní živou větví. Teprve v dalších letech odstraňujeme zbývající část při dodržení postupu  uvedeného v bodě b. Stromu tak poskytneme větší  časový prostor na obrannou reakci.

                          d) řez odumřelé větve (obr.8, obr.9)

 Řez vedeme mimo živé dřevo s ponecháním minimálního množství dřeva odumřelého.

 

Ošetření řezné plochy

         Hlavní zásadou je čistý, hladký řez o minimální ploše. Dalším faktorem je vhodná doba řezu.

Používání překryvných nátěrů:

- uzavřením poranění nátěrem vytváříme optimální podmínky pro rozvoj dřevokazných hub (teplo, vlhko, tma, zamezení proudění vzduchu)

- praktické provedení dokonalého uzavření poranění nátěrem, které by zabránilo průniku spor dřevokazných hub je téměř nemožné (včasnost nátěru po řezu, velikost spor hub, kvalita práce)

-  vysoká pracnost bez výrazného přínosu pro strom

- kladem je snížení vysychání rány a estetický efekt (Kolařík, 1998)

-  vliv fungicidů je pouze krátkodobý a účinek je pouze v povrchové vrstvě dřeva

Z těchto důvodů používání nátěrů nepovažuji za nezbytné a doporučuji jejich používání pouze na exponovaných lokalitách, kde plní funkci především estetickou.Nátěr doporučuji používat takový, který ránu neprodyšně neuzavře a nemá nepříznivý vliv na živá pletiva. Nátěry s fungicidy je vhodné používat u rozsáhlejších řezů (zmenšení vstupní plochy, snížení vysychání), a zde je třeba dbát na kvalitu a včasnost provedení nátěru.

 

Doba řezu

Na základě posledních poznatků se jeví jako nejvhodnější doba řezu první polovina vegetačního období, kdy je strom nejaktivnější a nejlépe reaguje na vzniklé poranění. Dujesiefken (1991) uvádí, že v tomto období je nejlepší jak tvorba barier, tak i kalusu. Výjimku tvoří tzv. krvácející druhy- Acer, Betula, Carpinus, Corylus, u kterých se doporučuje řez až po úplném rozvinutí listového aparátu. Obecně mohu doporučit provádění zásahů od května do konce září. Tento termín je nejvhodnější zejména při ošetřování smíšených alejí, kde nemohu z technického hlediska zohledňovat jednotlivé druhy.

Provádění zásahů mimo vegetační období má tato negativa:

-   až do doby probuzení kambia v pozdním jaru dochází k vysychání ran a k odumírání parenchymatických buněk, které tvoří oporu obranného systému stromu (Kolařík, 1998)

-   spory hub nalétají a klíčí již při minimálních a krátkodobých vzestupech teplot, kdežto strom je schopen reagovat až při dlouhodobém zvýšení teplot

-   u stromů bez listového aparátu je velmi obtížné posuzování zdravotního stavu a vitality jednotlivých větví

-   kvalita práce je v zimních provozních podmínkách výrazně nižší

Výjimku tvoří provádění rozsáhlých redukčních řezů (včetně řezu „hlavového"), které provádíme z důvodů umístění zásobních látek ve stromě na konci vegetačního období nebo na konci mimovegetačního období.

^ Nahoru

Národní park a CHKO Šumava Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Šumava

Aktuality

3.11.2017

Nabídka kompostérů

Město Vimperk opět využilo nabídky SMOJK (Svaz měst a obcí Jihočeského kraje), který získal dotaci na pořízení zahradních kompostérů a objednalo 100 ks těchto kompostérů o objemu 1 050 l. Předpokládaný termín jejich dodání je listopad – prosinec 2017.

15.9.2017

Upozornení na pozastavení těžby dříví

Ministerstvo vydalo návrh opatření obecné povahy: 1. Ministerstvo zemědělství podle ustanovení § 32 odst. 2 písm. a) lesního zákona nařizuje vlastníkům lesů na území České republiky - v lesních porostech dřevin rodu smrk (Picea spec.) a borovice (Pinus spec.)

archív

Akce ve Vimperku