Zastupitelé odpovídají

1. Co Vás vedlo ke vstupu do komunálni politiky?

2. Jak se připravujete na zasedáni zastupitelstva a kolik času přípravě věnujete?

3. Co se Vám ve Vimperku nelíbi a jaké si představujete řeseni?

Příspěvky jsou zveřejněny tak jak dorazily do redakce Vimperských novin. Chybějící příspěvky budou průběžně doplňovány.

Emil Janda

1) Ke vstupu do komunální politiky mě vedl zájem o život ve městě a z tohoplynoucí možnost do něj z pozice zastupitele zasáhnout.                

2) Na zasedání zastupitelstva se připravuji trvalým sledováním života ve městě a po získání materiálů k aktuálnímu zasedání seznámením se se situací,konzultacemi s kolegy a občany.Spotřebovaný čas neměřím.

3) Jsou zde horká místa,při objektivním posouzení, řešitelná.Chybí mi zde úcta lidské práci a vytvořeným hodnotám(vandalství,i na městské zeleni),bezpečnost.Potlačil bych příliš rušný noční život(herny a nonstopy). 

Stanislav Hlava

1) V roce 1998 mě oslovil tehdejší lídr lidovců ve Vimperku, zda bych za ně nekandidoval. Souhlasil jsem s podmínkou, že budu na některém z posledních míst, nicméně díky preferenčním hlasům jsem se dostal do zastupitelstva. Následně jsem poznal , že chci-li tu práci dělat zodpovědně a pomoci získat pro město maximum dotačních či jiných peněz, je třeba mít aktivní ukotvení v nějaké straně, neboť o toku tchto peněz rozhodují právě politické strany. A proto jsem se stal aktivním členem KDU-ČSL. 

2) Podklady dostáváme deset dní dopředu a poslední dobou se ujaly pracovní setkání zastupitelů, kde si ujasníme některé záležitosti a vysvětlíme co je třeba, tak aby samotné zastupitelstvo probýhalo efektivně a nezdržovali jsme se zbytečným vysvětlováním. Zároveň je tak i čas do zastupitelstva si zjistit informace, které pro rozhodování potřebuji. Na druhou stranu jsou body, na které se nepřipravuji téměř vůbec. Na to jsou tu komise, aby předložily stanovisko, ke kterému mají oproti mě mnohem více podkladů..

3) Za těch dvacet let se město hodně změnilo a mnohdy to bohužel nevidíme. Když jsem přebíral městskou zeleň síklo se jednou za rok. Dnes je město stále vysečené. Je to otázka financí.  Budu-li chtít mít  z Vimperka druhé Karlovi Vary, budu do tohu muset také tolik vložit. Co mi opravdu vadí, je celkový úpadek morálky. Už neplatí ono „Bez peněz nejsou koláče" či že „Řemeslo má zlaté dno".  Toleruje se zahálka, zneužívání sociálního systému. Od toho se pak odvíjí nepořádek, násilnosti, vandalství.

Josef Bejček

1) Vimperk je krásné město, které je z hlediska historických památek, ale také okolní přírody nedoceněné. Na poli sportovních aktivit patří mezi významná místa v republice. Vimperk mně svým způsobem přirostl k srdci a záleží mi na tom, jak tady lidé žijí. Tím také chci naznačit hlavní atributy mého angažmá v komunální politice.

2) Každé zasedání zastupitelstva je jiné, schůze bývají až šestihodinové. Často se scházíme kvůli lepšímu objasnění dané problematiky i mimo oficiální schůze zastupitelstva, konzultujeme některé případy mezi sebou, případně s úředníky městského úřadu nebo přímo s občany. Určit proto přesný čas  je velice obtížné.

3) Vimperk má učitě rezervy v  benevolentnějším postoji městské policie ve vztahu ke kriminalitě mládeže a méně přizpůsobivých občanů. Věřím, že se v blízké době změní také náhled na bezpečnost silničního provozu ve městě / překračování rychlosti a parkování/. Určitě se budu snažit o podporu zlepšení situace na našich sportovištích. Velmi mě zajímá osud zámku a cyklostezek v okolí města. Pokud návštěvníci zaplní stávající kapacitu hotelů a penzionů,bude to známka toho, že je o naše město zájem. Ale o to bychom se měli snažit všichni. Takže nabízím řešení : Čím každý občan Vimperska může přispět? Aby se začal více dívat kolem sebe,  nejen na sebe... 

Karel Střeleček

1) Náhoda, jedna známá mě oslovila. 

2) Pár hodin. Přečtu si materiály a dělám si názor. Nejhorší je vyznat se v katastrálních mapách. Asi pamatují Marii Terezii. Téměř vše je německy a také lokalita se velmi těžko hledá. 

3) Bylo by toho mnoho. Řešení :   PENÍZE !!! 

Jaroslava Martanová 

1) Do  komunální politiky města Vimperk  jsem vstoupila v roce 2006, kdy mne oslovil Luboš Drenčeni jménem SNK - ED. Ve svém předchozím bydlišti v obci Lčovice jsem pracovala pro obec, zejména v oblasti sportu a kulturního dění v obci. Ze svého předchozího zaměstnání u Správy NP a CHKO Šumava, kde jsem pracovala v útvaru státní správy, jsem měla povědomost o komunální politice a vzhledem k pestrosti této práce jsem nabízenou možnost využila. Zejména mne těšilo, že se jedná o kandidátku, kterou vede Stáňa Chumanová, jež byla osobou blízkou mému smýšlení a srdci.

2) Materiály do zastupitelstva jsou předkládány zpravidla jednotlivými vedoucími odborů a  nebo starostou či místostarostou. Materiály, které budou přemětem jednání zastupitestva, vycházejí z aktuáních potřeb projednání těchto záležitostí. Vzhledem k tomu, že jsem ve funkci místostarostky, s materiály jsem seznámena dostatečně dlouhou dobu a příprava na jednání mne nezabere tolik času jako v minulosti.

3) V současné době co mne nejvíce trápí a nelíbí se mi, je nárůst počtu osob závislých na drogách a s tím související kriminalita. Pro řešení tohoto problému jsme ve velmi v blízkém kontaktu s Policií ČR a oslovíme Protidrogovou centrálu. Zároveň využíváme poznatků a zkušeností lidí z občanských sdružení, zabývajících se touto problematikou. Dále co mne není lhostejné je otázka chování nepřizpůsobivých občanů, kde jsme oslovili představitele měst a obcí, kteří mají zkušenosti v této oblasti, a společně se budem snažit o sjednocení postupu a vyvinout tlak na zákonodárce pro řešení této situace, která není pouze naší záležitostí, ale jde napříč celou Českou republikou.

Ing. Bohumil Petrášek 

1) V roce 1998 jsem byl požádán, abych kandidoval do zastupitelstva města. Začal jsem se podrobněji zajímat o dění ve městě a práci zastupitelů a už mi to zůstalo. 

2) Příprava na jednání ZM vyplývá z mé funkce. K některému bodu postačí příprava krátká, jiný si vyžaduje i několikahodinovou přípravu.

3) Jako největší problém v našem městě vidím vztahy mezi lidmi, neúctu ke společnému majetku a k práci druhých. Řešení je možné jen z části  - zapojit co nejvíce spoluobčanů, do dění a práce ve městě.

Dagmar Rückerová 

1) Do komunální politiky jsem vstoupila díky oslovení přátel z té části politického spektra, které je mi blízké. Přivítala jsem možnost zasahovat svými názory i hlasem do dění ve městě. Vimperk mám ráda. Narodila jsem se ve vimperské nemocnici stejně jako můj manžel i naše dvě děti, ve Vimperku jsem absolvovala  základní vzdělání i gymnázium, po studiu na pedagogické fakultě jsem předstoupila před vimperské žáky sedící v lavicích, kde jsem kdysi sedávala i já. Jak bych neměla mít hezký vztah k Vimperku, když jsem byla odmalička obklopena vyprávěním o něm od mé babičky Marie Šíslové, rozené Hartauerové, vimperské rodačky a zároveň neteře Andrease Hartauera, autora německé písně s českým textem „v té krásné Šumavě kolébka má stála". Babička vyprávěla o zámku, o poutích, o domech, lidech a jejich osudech. Velmi hezky o Vimperku mluvili i ostatní její němečtí příbuzní, kteří se po roce 1945 museli nebo chtěli vystěhovat. Při svých návštěvách u nás vesměs hovořili o pěkných vztazích mezi lidmi ve městě, o společných akcích, zábavách, radovánkách, ale i zaměstnání a práci na zkrášlování konkrétního místa. A tak jsem si vytvořila idylku klidného šumavského Vimperka, kde se dá slušně žít, přestože nemáme všechno jako jinde. Je to na každém z nás, a proto jsem se ujala svého dílu odpovědnosti za to, jak se ve městě žije.

2) Materiály k jednání zastupitelstva obdrží každý člen týden před zasedáním. Během tohoto týdne prostuduji připravené části programu a konzultuji s vedením radnice, s kolegy zastupiteli a úředníky, kteří danou záležitost připravili. Nejčastěji mé kroky vedou na odbor investic a údržby, školství a kultury, městskou policii, odbor sociálních věcí. V případě, že právě probíhá určitá stavební akce či rekonstrukce ve městě, navštívím i dané místo a promluvím, pokud je to možné, s těmi, kdo práci vykonávají. Zajímá mě časový harmonogram prací, nepředvídané situace a s tím související zvýšené finanční náklady za dílo. Zároveň se snažím sledovat,  jak je v médiích informovaná veřejnost a jak je zajištěna bezpečnost občanů v okolí staveb. Prostudování materiálů zabere 1 - 2 hodiny času, ostatní záleží na tom, zda dotyčného zastupitele či úředníka zastihnu telefonicky nebo osobně tehdy, kdy potřebuji. Mnohé z potřebných informací získávám při jednání městské rady od zástupců odborů, kteří jsou jednání rady přítomni a kteří jsou zodpovědní za předložené záležitosti. 

3) Co se mi nelíbí? Za vším hledejme člověka, a proto se mi nelíbí určitá sobeckost každého z nás (uvědomuji si, že to nemusí být vždycky sobeckost, ale také strach o vlastní zdraví nebo obavy z nepříjemností). Řešíme jako občané situace ve chvílích, kdy se nás osobně týkají. Naše reakce jsou potom emotivní, unáhlené, chybí nám nadhled. Daleko účinnější vidím řešit problém po určité analýze s vyústěním do krátkodobé koncepce, která by po vyhodnocení mohla ukázat správnou cestu. Žádná koncepce však nic nezmůže, jestliže si neuvědomím, že „moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého". Z předcházejícího je patrné, že mám na mysli bezpečnost ve městě, vandalismus, ničení majetku města i majetku ve vlastnictví soukromých osob, dodržování zákonů a všech ostatních norem v soužití občanů ve městě. Pravidla a normy jsou ve většině případů stanoveny, tak si musíme vynutit jejich dodržování účinnou kontrolou. 

Věra Vávrová

1) Do komunální politiky jsem vstupovala kvůli Stáně Chumanové, která mě oslovila, abych s ní šla na kandidátku. Chtěla jsem ji podpořit, protože mi byl blízký její přístup k lidem, otevřenost a opravdový zájem o město. Šla jsem do dolní poloviny kandidátky a brala jsem to, jako že jí poskytuju podporu v zádech. A tak se to nějak vyvinulo. S tím, že vstoupím do vimperské komunální politiky, jsem ani nepočítala.

2) Materiály procházím již před Radou, kde je probíráme. Pokud mi něco není jasné, nebo tomu nerozumím, ptám se jednotlivých vedoucích útvarů, případně kompetetních pracovníků. Záleží na bodech programu. Někdy jde o otázky, které se řeší rychle, jiné jsou časově náročné nejen přípravou, ale jde o to, aby byly prosazeny body, které ovlivňují chod města a to někdy není snadné a zabere to mnoho času. Příprava se tak vlastně spojuje se samotnou realizací.

3) Především se mi zdá, že jsme se v poslední době nechali unést právě vyjmenováváním věcí, které se nám nelíbí. Takže se mi nelíbí právě tohle. Zapomínáme na to, co je ve městě opravdu důležité a z dlouho neřešených otázek najednou děláme problémy, za které jako kdyby mohli konkrétní lidé teď. Přitom se snadno zapomene, že řešení je otázkou shody většiny a ne rozbrojů mezi všemi. Konkrétní připomínky mám především k tomu, že město ztrácí peníze například tím, že dotuje provoz zimního stadionu a nevyužívá ho i v létě. To, co mi vadí nejvíce, se už řeší. Jde o romskou otázku ve městě, úlohu městské policie, jak už jsem říkala, záleží i na celoroční využitelnosti zimního stadionu a tím i snížení dotací ze strany města. Také bych byla ráda, aby se otázka sporovních zařízení ve městě řešila komplexně. Zpočátku jsem si myslela, že změny budou probíhat rychleji. I proto je nutné, aby se do řešení problémů zapojovali se svými konkrétními podněty i občané města. Mohou se se zastupiteli setkat vždy před zasedáním zastupitelstva. Všichni si vážíme těch, kteří se skutečně osobně zajímají a zapojují do záležitosti, které dění ve městě ovlivňují.