ZÁNIK POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

V souvislosti se změnou zákona o vodách (č. 254/2001 Sb.) a z této změny vyplývajícím zánikem některých povolení k nakládáním s vodami k 1.1.2008 a vzhledem k ne zcela přesné informační kampani vedené v mediích k této problematice, která často vede občany ke zbytečným návštěvám úřadů, považujeme za nutné předat občanům odpovídající informace.

Na úvod přesná citace ustanovení Čl. II odstavce 2 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se doplňuje výše uvedený zákon o vodách (a který hovoří o zániku povolení k nakládání s vodami): „Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší. V případě, že doba, na kterou byla tato rozhodnutí udělena, uplyne přede dnem účinnosti tohoto zákona, prodlužuje se jejich platnost do 31. prosince 2004.“

Individuální zásobování domácností vodou z domovních studní :

Kdy povolení platí nadále (kdy jeho platnost nekončí) :

  • pokud slouží studna (vrtaná, kopaná, spouštěná apod. – dále jen studna) pro zásobování rodinných domů a chalup pro individuální rekreaci ( ne pro podnikání tj. například ubytovávání za účelem podnikání apod.) a studna byla zřízena před rokem 1955 a i když její uživatel nemá k dispozici povolení, pak se na tuto hledí jako na povolenou a tudíž platnost povolení k odběru podzemních vod není třeba nové – není třeba žádat o povolení (povolení nezaniká).
  • pokud domovní studna byla zřízena po r. 1955 a její uživatel má k dispozici platné povolení k odběru podzemních vod (i když bylo vydáno pro jiného žadatele např. na rodiče apod. ) pak jeho platnost rovněž nekončí – není třeba žádat o povolení (povolení nezaniká). V této souvislosti je třeba zmínit, že pokud povolení přešlo na jiného uživatele domovní studny, pak je povinností nového uživatele studny tuto skutečnost sdělit příslušnému vodoprávnímu úřadu ve smyslu § 11 odst. 1 citovaného vodního zákona.

Kdy povolení neplatí, respektive uživatel studny nemá žádné povolení. V tomto případě se jedná o nepovolenou stavbu vodního díla a o nepovolený odběr podzemních vod z domovní studny (lidově řečeno tzv. na černo) : Jedná se případy, kdy domovní studna byla zřízena po r. 1955, studna je užívána a její uživatel nemá stavební povolení na tuto studnu a nemá ani povolení k odběru podzemních vod. V tomto případě je možno za splnění určitých podmínek stanovených zákonem příslušná povolení dodatečně získat, ale tato povinnost není vázána žádným konkrétním datem. Povinnost mít studnu řádně povolenou platí již od roku 1955.

Povolení k nakládání s vodami jejichž platnost končí k 1.1.2008 (zánik povolení):

Jedná se o případy uvedené níže, jejichž povolení bylo vydáno do 31. 12. 2001.

  • Odběry podzemních vod ze studní (vrtaných, kopaných apod.) pro účely podnikání tj. pro fyzické osoby podnikající (např. na živnostenský list) a právnické osoby. Jedná se o odběry ze studní např. pro ubytovávání pro penziony, hotely, atd. Zejména je třeba zdůraznit, že se to týká odběrů pro všechny veřejné vodovody obecní, ale i pro podnikající zemědělce, fabriky apod.
  • Odběry povrchových vod zejména z vodních toků (řeky, potoky apod.) jako jsou např. odběry pro veřejné vodovody, zasněžování, ale i například pro malé vodní elektrárny (MVE), vodní nádrže, pokud povolení bylo vydáno jako odběr. Pokud bylo vydáno povolení pro MVE jako energetické využívání nebo u jezů a vodních nádrží (rybníků) jako vzdouvání nebo akumulace, pak tato povolení platí i nadále. Toto se týká jak fyzických osob (domácností), tak podnikatelů (fyzických osob podnikajících a právnických osob) pokud mají platné povolení. Rovněž se to týká i fyzických osob, pokud odbírají povrchovou vodu pomocí technického zařízení (čerpadla, vodovod) např. z vodních toků na zalévání apod.
  • Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Toto se týká jak fyzických osob (domácností), tak podnikatelů (fyzických osob podnikajících a právnických osob) pokud mají platné povolení k vypouštění odpadních vod (pravomocné) vydané před 1.1.2002. Jedná se zejména o vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací, z čistíren odpadních vod (ČOV), z ČOV pro penziony, hotely, domovy důchodců, fabriky, z domovních ČOV pro rodinné domy, ze septiků pro rodinné domy (ne žumpy), apod.

Povolení k nakládání s vodami jejichž platnost nekončí.

  • Platnost ostatních nakládání s vodami tj. např. akumulace a vzdouvání u vodních nádrží, jezů, energetické využívání povrchových a podzemních vod, chov ryb a vodní drůbeže apod., pokud tyto byly pravomocně vydány
  • Rovněž nekončí platnost povolení vydaných podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, tj. například povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace z vlastní ČOV apod. (jedná se většinou o případy, kdy veřejná kanalizace není ukončena centrální ČOV, ale každý, kdo se na ní připojí, musí mít vlastní ČOV a má toto pravomocné povolení vydáno).

Dále je nutno zdůraznit následující :

  • Pokud někdo odebírá podzemní nebo povrchové vody (vyjma domovních studní zřízených před r. 1955) a nemá platné povolení k odběru, pak jeho platnost tedy ani nemůže končit, ale jedná se o nedovolený odběr (lidově řečeno na černo), za který může příslušný vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uložit fyzických osobám pokutu do výše 50 000,- Kč a fyzickým osobám podnikajícím nebo právnickým osobám až 10 000 000,- Kč.
  • Pokud někdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních (a to se týká všech tj. jak fyzických osob, tak fyzických osob podnikajících, tak právnických osob) a nemá platné povolení k vypouštění odpadních vod, pak jeho platnost tedy ani nemůže končit, ale jedná se o nedovolené vypouštění odpadních vod (lidově řečeno na černo), za který může příslušný vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uložit fyzických osobám pokutu do výše 50 000,- Kč a fyzickým osobám podnikajícím nebo právnickým osobám až 10 000 000,- Kč.
  • Pokud někdo odebírá vodu z veřejného vodovodu, nebo vypouští odpadní vody do veřejné kanalizace (ukončené většinou centrální ČOV), pak se nejedná o odběr a o vypouštění, ale toto se řídí uzavřenou smlouvou s provozovatelem těchto zařízení – není třeba povolení k nakládání s vodami.
  • Pokud někdo odebírá povrchové vody (z řeky, z potoka) nebo s nimi jinak nakládá pro vlastní potřebu a nepoužívá k tomu technické zařízení (tj. například čerpadlo) a ani vodovodní potrubí, pak k těmto účelům nemusí mít ve smyslu § 6 citovaného vodního zákona žádné povolení ( jedná se o případy kdy se odebere voda vědrem apod. - tzv. obecné nakládání s vodami).
  • Dále je třeba zdůraznit rozdíl mezi septikem a žumpou. Septik je ČOV s odtokem. Žumpa není ČOV, slouží pouze k akumulaci odpadních vod, které se musí vyvážet a nesmí mít odtok.

Vzhledem k variabilnosti a složitosti uvedené problematiky doporučuje Městský úřad Vimperk, odbor životního prostředí jako příslušný vodoprávní úřad jednotlivým subjektům (žadatelům) před podání žádostí o prodloužení nebo o nové povolení k nakládání s vodami se předem informovat (telefonicky, nebo osobně) na našem odboru životního prostředí.

Další informace získáte:

www.zanikpovoleni.cz

MěÚ Vimperk, odbor životního prostředí:

Kubašta Jan
ing. Beránková Jana
ing. Kotál Josef
388 402 253
388 402 252
388 402 250

Aktuality

12.10.2017

Město Vimperk vyhlašuje výběrové řízení na místo úředníka – MěÚ odbor dopravy a SH

Město Vimperk vyhlašuje výběrové řízení na místo úředníka – referent v přestupkové agendě na odboru dopravy a silničního hospodářství

27.9.2016

Zubní pohotovost

4.9.2014

Informace o přerušení dodávky elektřiny

archív

Akce ve Vimperku