4. Městská zvonice

Jako prst zatnutý do nebes se vznáší nad středověkým jádremVimperka štíhlá hranolová věž městské zvonice. V pohledu z dálky tvoří jednotnou siluetu s vedlejším děkanským kostelem a vedle zámku na vysokém kopci je druhou výraznou dominantou města. Jedná se o pozdně gotickou stavbu z doby kolem roku 1500, která pamatuje období rozmachu po povýšení Vimperka na město. Z té doby zůstalo do dnešních dnů kamenné ostění vchodu, sokl s gotickou kordonovou římsou v patře a jeden krakorec původního arkýře. Zvonice byla nově upravena v roce 1866 po požáru, který v roce 1861 zničil střechu, kopuli a velkou část barokní výzdoby. Poslední zbytky zřejmě cenných barokních maleb v průčelí věže byly odstraněny při úpravách v roce 1909.

Vlastním smyslem této stavby byly zavěšené zvony, které svým majestátním hlasem ohlašovaly pravidelné, zvláštní i mimořádné události v životě města. Každý obyvatel znal zvonění příslušná k té které události, mohl tak být jeho prostřednictvím informován a případně se podle toho zařídit. V průběhu staletí se na zvonici vystřídala řada zvonů, větších i menších, a nechyběl ani zlověstný umíráček. Nejstarší zvon pocházel ještě z 15. století a největší byl nahoru na věž vyzdvižen v první polovině století osmnáctého.

Působivé zvonění o polednách patří i dnes k citových zážitkům, na které se nezapomíná. Nese se nad střechami domů přes kostel k hradu jako zvukomalebný most z pohnuté a slavné minulosti Vimperka do našich uspěchaných dnů.