Jaký byl festival a jak dál ?

Po každém ukončeném ročníku mezinárodního filmového festivalu o zvířatech NaturVision si organizátoři kladou otázku, jaký byl. Tak tomu je i letos, kdy se ohlížíme za šestým ročníkem akce.

Na otázku „jaký byl ?“– se dá letos odpovědět různě. Za prvé pro nás organizátory velmi smutný. Z pohledu školních představení určitě vydařený, podle návštěvnosti odpoledních a večerních představení pro veřejnost - včetně workshopu filmových tvůrců – asi dost zbytečný....

Vezměme to však po pořádku. Festival zahajoval ve středu 19. září, tedy dva dny po náhlém úmrtí paní starostky Chumanové. Když odhlédnu od osobního pocitu deprese a smutku, se kterým jsem se nevyrovnala doteď, měla jsem i co se týče organizačních prací kolem festivalu chvílemi pocit, že „nic nemá cenu, a proč TEĎ vůbec organizovat festival“ a podobně... Nicméně v těchto chvílích jsem si vždy řekla, a předpokládám, že podobně na tom byli i všichni spolupracovníci na festivalu, že vše musí „frčet“ jako v minulosti, bez ohledu na smutek v duši, ba právě naopak. Pokud se na nás paní starostka odněkud shora dívá, musí vědět, že vše zvládáme a vše funguje na 200 procent....

Nicméně přesto bych letošnímu ročníku dala přívlastek „smutný“. Představitelé vedení města ostatně zareagovali s ohledem na smutnou událost také – slavnostní galavečer festivalu ve Vimperku byl zrušen. Určitě to nebylo jednoduché rozhodnutí, ale asi nikdo si nedovedl představit, že dva dny po posledním rozloučení s paní starostkou proběhne v kulturním středisku akce, která byla v minulých ročnících spojená se zábavným programem, dobrou náladou a hudbou.

Již v minulých ročnících nám zájem škol z Vimperka a okolí naznačoval, že se jedná o akci školami velmi vyhledávanou. Pokud zástupci některých škol svá rozhodnutí – kdy s dětmi navštíví festival – trochu odkládali, pak bylo nebezpečí, že se na ně v dopoledních promítáních pro školy nakonec vůbec nedostane... I letos jsme se setkali s povzdechy „opozdilých“, že je škoda, že festival není delší. A to je pro nás určitě námět k zamyšlení, vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o akci ojedinělou, která může velice vhodně doplňovat výuku a mladé lidi může snad i nasměrovat v dnešním přetechnizovaném světě k hlubšímu zájmu o přírodu a životní prostředí. Proto bude odbor školství, kultury a cestovního ruchu MěÚ Vimperk, jako organizátor festivalu na české straně, v co nejbližší době iniciovat schůzku se všemi spolupracovníky a bude hledat cestu, jak v příštím ročníku ještě více vyjít vstříc školám co se týče termínů a doby promítání. V letošním roce zhlédla filmy o zvířatech více než tisícovka (celkem 1 111 osob) žáků a studentů z místních vimperských, ale i vzdálenějších škol - např. z Borových Lad, Vacova atd...

Pokud by Vás zajímalo, kolik návštěvníků (a zde je řeč převážně o vimperských obyvatelích) zhlédlo v těch čtyřech festivalových dnech nějaký film na odpoledních nebo večerních promítáních – pak vězte, že to bylo pouze 107 osob. To je přibližně 27 osob denně, při kapacitě sálu 150 – 200 osob.... Zde se tedy také nabízí námět pro změnu v příštím ročníku, ovšem opačným směrem, než u školních představení. Změna programu vimperského festivalu je určitě na místě, jen je otázka – jak? Zvažovat určitě budeme např. uvedení více představení v jednom dni, nebo soustředění promítání pro veřejnost do méně dnů, ev. v jiný čas. Festival stojí totiž nemalé finanční prostředky, na které až dosud Vimperk vždy čerpal dotace z EU. V letošním roce prvně musel být festival i jeho doprovodné akce (výstava, workshop tvůrců) plně financován z rozpočtu města (pouze s malým přispěním Jihočeského kraje), vzhledem k tomu, že finanční prostředky z programů EU pro plánovací období 2007 – 2013 jsou sice slibovány od začátku roku, nicméně v médiích dnes již nikdo nezastírá, že celá Česká republika přišla vinou nekvalitní práce ministerských úředníků o celý jeden rok z tohoto období. Sice zatím nikdo neřekl, že ČR přišla i o slíbené miliardy, nicméně zpětně akce financovat nejde, tudíž festival NaturVision v roce 2007 z těchto slibovaných peněz již nezaplatíme..... V této souvislosti pak jistě zamrzí, že radnice vydává nemalé finanční prostředky na zabezpečení techniky a simultánních překladů a např. dne 20.9. od 17 hodin se promítá pouze pro 7 osob. Jistě je nutné položit si otázku, zda toto je ještě vůbec rentabilní ?

Předem bych chtěla také rozptýlit případné obavy možných kritiků, že snad propagace festivalu nebyla dostatečná.... Kvalitní reklamu festivalu vidí totiž město jako naprostou prioritu. Proto i letos, přes výše zmíněné problémy s financemi, bylo vytištěno a distribuováno 2.000 letáků formátu A4 s programem a stručnými obsahy filmů na školy, informační střediska a města a obce v okolí. Dále proběhla cílená a opakovaná reklama festivalu v rádiích a na různých webových stránkách (města Vimperk, Euroregionu Šumava, RRA Šumava, Jihočeské centrály cestovního ruchu, atd... a také opakovaně i na serveru PrachatickoNews.cz), asi 150 různých subjektů jsme informovali přímo elektronickou poštou. Nechali jsme vyrobit nové pěkné pětimetrové „banery“ s obrázkem tygra a upoutávkou na festival, na výlepových plochách Vimperka, okolních měst a obcí visely po dobu tří týdnů velké barevné image-plakáty s nádhernou fotografií tygra zvoucí na festival a vedle nich plakáty s podrobným programem festivalu. V novinách vyšly opakovaně články o festivalu např. v MFDnes i v Prachatickém deníku, v sobotu před festivalem jsme měli v Prachatickém deníku dokonce zvláštní stranu věnovanou NaturVisionu opět včetně programu. Navýšený náklad tohoto sobotního vydání novin se objevil bezplatně ve schránkách mnohých občanů Vimperka, Prachatic, Čkyně, a dalších obcí. Samozřejmě – o festivalu byly podrobné informace i ve Vimperských novinách, opět četně vloženého programu, informovala o něm i kabelová televize. Každý občan Vimperka musel tedy o festivalu vědět hned z několika zdrojů. Tolik k propagaci festivalu.

Co se týká tradiční doprovodné akce festivalu - workshopu filmových tvůrců, vloni jsme se coby pořadatelé trošku „namlsali“ jeho nebývale vysokou návštěvností. Toto ale bohužel nemužeme říci o letošním roce (přišli 4 diváci). Problém s návštěvností workshopu však nevidíme jako prioritu. Je vždy dobře, pokud se filmoví dokumentaristé přírody mají kde a při jaké příležitosti setkávat. NaturVision ve Vimperku je pro tato tvůrčí setkávání ideální platformou. Otázkou je, zda výstupy z těchto pracovních setkání někoho zajímají, a zda diskuze zde každoročně na festivalovém workshopu vedená má vůbec nějaký smysl.... Opakovaně zvaní zástupci např. z České televize totiž ještě nenašli pro tuto akci ve svém diáři čas. Jako organizátoři již několikátým rokem vnímáme skepsi režisérů, že o jejich produkci není až takový zájem, jaký by asi být měl, a tato skepse (zdá se) letos vyústila i v menší účast tvůrců. Samozřejmě že menší počet režisérů se dá vyložit i tak, že nemohli přijet, protože právě točí, což bylo i vysvětlení organizátora workshopu - režiséra Mariána Poláka. Následující řádky píši sice „jen“ jako organizátorka akce, ne jako členka odborné poroty nebo dokonce režisérka, ale i tak si kritická slova neodpustím. Letošní workshop mi připadal co do ukázek české tvorby poměrně slabý a s mezinárodní festivalovou produkcí naprosto nesrovnatelný. Samozřejmě, nesrovnatelné jsou i podmínky, ve kterých naši režiséři pracují... Organizátoři vimperského festivalu se proto pokusí zamyslet i nad budoucností tohoto workshopu tvůrců.

Na rozdíl od workshopu, další doprovodná akce festivalu – tradiční výstava fotografií s názvem „Fascinace přírodou“ v předsálí Městského kulturního střediska byla jako každoročně bezesporu kvalitní a oceňovanou součástí festivalového programu ve Vimperku. Nejlepší fotografie z mezinárodní soutěže zaujaly nejen studenty a dospělé, ale především menší děti, a věřte, že byla radost vidět nadšení asi osmiletých školáčků, jak si vzájemně a halasně ukazují, který snímek je zaujal.

No a tímto pozitivním zjištěním - totiž, že v těch nejmenších snad dorůstá festivalu lepší publikum, než to současné – bych toto ohlédnutí zakončila. Skončil šestý ročník festivalu NaturVision, ať žije jeho sedmý ročník!

Hana Šimková
MěÚ Vimperk