KŘEST KNIHY O VIMPERKU z edice Zmizelé Čechy

Vskutku společenskou událostí se ve čtvrtek 6. prosince stal křest zbrusu nové knihy o Vimperku z pera učitele zdejšího gymnázia a předsedy Stifterova pošumavského železničního spolku Mgr. Romana Hajníka. Ten se s pomocí více než dvou stovek fotografií pokusil přiblížit Vimperk tak, jak přežívá ve vzpomínkách těch nejstarších nebo jak ho lze spatřit již jen na starých fotografiích.

„Myslíme si, že takováto událost je vhodnou příležitostí k setkání a vlastně se týká celého města. Proto jsme se rozhodli dát akci podobu slavnostního večera s hudebním doprovodem i neformálním setkáním při sklence vína a malém občerstvení,“ vysvětlil důvod, který vedl pořadatele k uspořádání této, poměrně velkolepé akce Petr Moravec z Městského kulturního střediska Petr Moravec.

Punc společenské události večeru dodala i účast starosty města Pavla Dvořáka, hostů z řad německých rodáků i zástupců samosprávy partnerského města Freyung.

Celou akci, která se uskutečnila za finanční podpory radnice a ve spolupráci s vimperskou ZUŠ využilo kulturní středisko spolu s místní kabelovou televizí i k prověření technických možností projekčního zařízení a celý večer tak dostal zajímavou vizuální podobu.

Na otázku - co dál ? - odpověděl autor knihy a předseda spolku, který na sebe vzal roli hlavního pořadatele akce, jednoznačně: „Bylo by chybou skončit s dějinami města poté, co vyjde kniha. Každá publikace má své hranice, obsahové i časové, mozaika dějin událostí ve městě nemůže být nikdy úplná. Už nyní vím některé informace, které bych dnes do knihy zařadil, ale není možné donekonečna čekat na dobu, kdy budete vědět více. Kniha by pak nemohla vyjít nikdy. Je jasné, že se mezitím objevily nové informace, podařilo se identifikovat několik fotografií a získat další do sbírky. Vytváří se tak prostor pro různé prezentace těchto materiálů a celá historie města stojí před jednou velkou výzvou – v roce 2013 oslavíme 750. výročí první písemné zmínky o existenci Vimperka. Doufám tedy, že na další knihu o Vimperku nebudeme čekat zase dalších 30 let.“

Jaroslav Pulkrábek