Další osobnosti spojené s Vimperkem a jeho okolím

FERDINAND MATHE

Narodil se v horském a dnes ve vojenské cvičiště modrých helem proměněném zaniklém Ondřejově (Andreasberg) 26. července 1876. Stal se katolickým knězem, katechetou a biskupským notářem českobudějovické diecéze, ba i starostou jednoho z nejvýznamnějších kulturních center šumavských Němců, města Vimperka (Winterberg). Neušel ovšem vyhnání jako na sta jeho oveček a zemřel na druhé straně šumavských hřebenů v bavorském Vilshofenu na Dunaji 5. ledna 1962 FRANZ KREIPL - byl dlouholetým vedoucím redaktorem krajanského měsíčníku Böhmerwäldler Heimatbrief, na jehož stránkách bylo ostatně publikováno i mnoho básní, přeložených v naší antologii poprvé do češtiny. Narodil se 29. listopadu 1905 ve Vimperku, po odsunu žil v Bad Buchau, byl městským inspektorem a zemřel ve svých 71 letech 10. října 1976 v italském Galzignanu.

FRANZ MATHEISL

Narodil se ve Vimperku (Winterberg) 31. července 1913 a zemřel v necelých sedmdesáti sedmi letech 11. dubna 1980 v bavorském Mittenwaldu, tam, kde z Rakouska přivádí z alpských hřebenů své vody kouzelná řeka Isar na cestě směrem na sever k Dunaji. Není to blízko domova, který musel po válce opustit a který v básni Šumavská selka jako by zachytil v dějinné chvíli těsně před tímto odchodem. Rodnému Vimperku vyznal lásku verši, které tomu městu nad Volyňkou česky dosud nezazněly. Složil je k svatodušnímu setkání vyhnaných vimperských krajanů roku 1962 ve Frankfurtu nad Mohanem a ta báseň, nazvaná Ein Gruß an Winterberg není už pro svou délku (zatím) pojata do naší antologie.

FRIDRICH C. STUPMFI

Ve Vimperku se 20. prosince 1917 narodil, chodil zde do obecné i měšťanské školy, než se po absolvování německé státní reálky v Kašperských Horách dal v říjnu 1937 zapsat na obor dějiny přírodních věd a zeměpis přírodovědecké fakulty německé Karlovy univerzity v Praze. Byl spolkově činný v okresní a místní skupině sdružení Verband der Böhmerwäldler a později v Sudetendeutsche Landsmannschaft, které mu 1964 udělilo čestnou zlatou medaili. Byl členem pasovského studentské svazku Normannia v rámci vyšší formace Sudetendeutscher Verband Studentischer Corporationen, jakož i Heimatgruppe Winterberg, spolku vzniklého ve Vídni už před tou první z obou světových válek, i jeho pasovské pobočky. V obou městech se konaly i jeho přičiněním každoroční "Vimperské večery" i "Vimperské plesy". Zazněly tam mnohokrát jeho texty, rozdávaly publikace, na kterých měl podíl "vimperský kronikář", jak se také vžilo mu říkat. Už od roku 1949 byl spolupracovníkem krajanského měsíčníku Böhmerwäldler Heimatbrief (BHB), který pak vedl od roku 1966 až do své smrti 12. června 1981 v Schärdingu. Spolková republika Německo mu udělila dva roky předtím v jeho 62 letech medaili řádu za zásluhy.

HERTA ELLINGER

Narodila se 24. září 1922 v rakouské VídnI. Jak je patrno z jejích básní, vztah k Vimperku a Šumavě je natolik bytostný, že se tam i jako návštěvnice po letech cítí doma. Proto také se její verše ocitly v krajanském sborníku vimperských vyhnanců Böhmwind (1989) a v měsíčnících Böhmerwäldler Heimatbrief a Hoam!, odkud jsou převzaty i naše ukázky.

JOHANN PETER

Narodil se 23. února 1858 na Bučině, nejvýš položené šumavské vsi, jako syn rychtářův. Chodil do farní školy v Knížecích Pláních a do obecné v rodné Bučině, v Kašperských Horách byl jeho učitelem básník Heinrich Leo Weber. Měl i výjimečný hudební talent, hrál mistrovsky na flétnu a vedle varhan ovládal i několik smyčcových nástrojů. Svou první cele šumavskou knihu vydal však až ve Štýrském Hradci a jmenovala se Charakter- und Sittenbilder aus dem Böhmerwalde. Roku 1887 vydal v Lipsku knihu novel a črt Buchengrün, po níž následovala řada titulů, v nichž zmapoval šumavský národopis jako nikdo před ním a při nesrovnatelném množství materiálu, který měl po ruce, ani nikdo po něm. Na sklonku života žil Peter od roku 1930 ve Vimperku, kde pro něho dal tiskař a nakladatel Steinbrener postavit vilu Abendfrieden. V ní plodný autor 14. února 1935 ve věku 77 let i zemřel a byl pochován na vimperském hřbitově.

JOSEF TICK

Josef Tick se narodil 15. září 1901 ve Vimperku (Winterberg) jako nejmladší syn místního stavitele Johanna Ticka a jeho ženy Anny ze slavné vimperské tiskařské dynastie. Jako kdysi Adalbert Stifter navštěvoval i mladý Tick benediktinské gymnázium v rakouském Kremsmünsteru a vystudoval pak geodézii na pražské a brněnské technice. Před druhou světovou válkou hospodařil právě na rodinném statku Schenkenberg. Narukoval odsud do válečného běsnění a už se z něho domů vlastně nikdy nevrátil. Působil jako "Vermessungrat" v hornofalckém Weidenu, kde také zemřel 20. března 1973 a je tu i pochován.

KARL HILGARTNER

Narodil se 25. ledna 1913 v Pravětíně (Gansau) blízko Vimperka (Winterberg). Jeho rodný dům byla pravětínská vesnická kovárna. Po vychození obecné školy začal roku 1923 studovat na humanistickém gymnáziu v Českém Krumlově. Roku 1947 se oženil s Marií Tobischovou jako on rodem z Pravětína a měli spolu celkem čtyři syny. Těžké poměry v bavorském příhraničí však rodinu roku 1962 donutily přesídlit do švábského Sendenu blízko města Ulmu, v němž Karl Hilgartner působil jako korektor u firmy Ebner až do roku 1976, kdy odešel do důchodu. Zvláště v penzijním věku se začal věnovat psaní. Karl Hilgartner zemřel v Sendenu 18. března 1990.

LEOPOLDINE HLADIK

Rodačka z Vimperka, kde spatřila světlo světa 8. listopadu 1894, je zastoupena ve sborníku vimperských krajanů Böhmwind (1989) hned celou sbírkou básní Durch das Jahr (Jak jde rok). To už uplynulo deset let od její smrti 13. ledna 1979 v nemocnici bavorského příhraničního města Zwiesel. Byla dcerou vimperského kloboučníka, po skončení školní docházky se stala nejprve úřednicí firmy Joß and Löwenstein, odkud později přešla k vídeňskému zastoupení velkého nakladatelství Ullstein-Verlag. Vrátila se pak na čas do rodného Vimperka, kde působila u firmy Berthold Eisner.

Aktuality

26.2.2019

Pozvánka na páté zasedání Zastupitelstva města Vimperk

Zastupitelstvo města Vimperk se uskuteční v úterý 26.2.2019 od 15:30 hodin v sále MěKS Vimperk

1.2.2019

Výzva pro pamětníky sametové revoluce.

V souvislosti s třicetiletým výročím hledáme osoby, které si pamatují, jak probíhal konec roku 1989 ve Vimperku, případně se na společenských změnách aktivně podíleli.

25.1.2019

FILMOVÁ SOUTĚŽ NATURVISION

V souvislosti s letošním 18. ročníkem festivalu NaturVision byla opět vyhlášena filmová soutěž. Vítány jsou všechny filmy zabývající se tématy příroda, zvířata a životní prostředí a zároveň dokončené po 1. únoru 2018! Filmy je možné přihlásit do 25. února 2019!

20.1.2019

Oznámení zahájení dotačního programu MK- Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím ORP 2019.

Odbor školství, kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Vimperk oznamuje, že Ministerstvo kultury ČR vyhlásilo v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, program „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností“ (dále jen „Program“) a Město Vimperk jej bude i v letošním roce administrovat.

20.8.2018

Zubní pohotovost

1.1.2018

Informace o přerušení dodávky elektřiny

archív

Akce ve Vimperku