Jak si vyřídit

Řešení nejčastějších situací

Vodní hospodářství, vodoprávní úřad - časté chyby žadatelů

 

 

Vodní hospodářství a vodoprávní úřad

 

 Podání žádosti o „povolení studny pro domácnost"

Kdo žádá:
Ten, kdo má záměr zřídit si vlastní studnu a odebírat z ní vodu pro domácnost, tj, zásobování rod. domu, rekreační chaty či jen zalévání zahrady.

Kdo vyřizuje:
MěÚ Vimperk, odbor ŽP, orgán vodního hospodářství, tel. č. 388 402 252 (Ing. Jana Beránková).

Poplatek:
300,- Kč

Lhůta k vyřízení žádosti:
Do 60 dnů od podání žádosti se všemi požadovanými přílohami, ve složitých případech nejdéle do 3 měsíců

Formulář žádosti:
k dispozici v kanceláři č. 20 (odbor ŽP , budova čp. 8 na Náměstí Svobody ve Vimperku) nebo zde ke stažení (pdf [PDF 253 kB], ms word [RTF 160 kB])

Podrobnosti k problematice:
zde klikněte (odkaz na Otázky a odpovědi, vodní hospodářství)

^ Nahoru

Odpadové hospodářství

 

Podání žádosti „ Žádost o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady."

 

Kdo žádá:
Právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která při své činnosti nakládá s nebezpečným odpadem. Shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhají souhlasu. 

Kdo vyřizuje:
MěÚ Vimperk, orgán odpadového hospodářství, tel.č. 388 402 229 (Ing. Marie Hejlková)

Poplatek:
Bez správního poplatku.

Lhůta k vyřízení žádosti:
Do 30 dnů od podání žádosti se všemi požadovanými přílohami.

Formulář žádosti:
K dispozici v kanceláři č. 20 (odbor ŽP, budova čp. 8 na Náměstí Svobody ve Vimperku) nebo ke stažení (ms word [DOC 28 kB] - pdf [PDF 24 kB]).

^ Nahoru


Podání žádosti „Žádost o vyjádření ke stavbě"

Kdo žádá:
Ten, kdo potřebuje vyjádření z hlediska nakládání s odpady k územnímu a stavebnímu řízení.

Kdo vyřizuje:
MěÚ Vimperk, orgán odpadového hospodářství, tel.č. 388 402 229 (Ing. Marie Hejlková)

Poplatek:
Bez správního poplatku.

Lhůta k vyřízení žádosti:
Do 30 dnů od podání žádosti se všemi požadovanými přílohami.

Formulář žádosti:
K dispozici v kanceláři č. 20 (odbor ŽP, budova čp. 8 na Náměstí Svobody ve Vimperku) nebo ke stažení (odkaz).

^ Nahoru

 

Zemědělství

 

Evidence zemědělských podnikatelů

 

MěÚ Vimperk, odbor ŽP, eviduje zemědělské podnikatele.

Kdo je zemědělský podnikatel?

Je to fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, tedy provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

Co se rozumí zemědělskou výrobou?

Zemědělskou výrobou se rozumí rostlinná výroba, živočišná výroba, produkce chovných a plemenných zvířat, výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, chov ryb, hospodaření v lese, hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely.

Kdo nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele?

Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky.

Jak požádat o zaevidování?

Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, je povinna se zaevidovat. Vyplní žádost, kterou na odboru ŽP obdrží, zaplatí správní poplatek 1000,- Kč, doloží ke kontrole občanský průkaz a listinu, ze které vyplývá, že je již držitelem IČ. (nemá-li dosud přidělené IČ, tuto službu zprostředkuje MěÚ Vimperk)

Je formulář žádosti k dispozici na internetu?

Ano, jedná se celkem o tři formuláře: Žádost o zápis do evidence zemědělských podnikatelů (fyzická osoba), Žádost o zápis do evidence zemědělských podnikatelů (právnická osoba) a Oznámení změn. (najdete je v sekci  "formuláře ke stažení")

Co je výsledkem zaevidování žadatele jako zemědělského podnikatele?

Zemědělskému podnikateli bude vydáno Osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. 

Jak postupovat při ukončení zemědělského podnikání?

Zemědělského podnikatele MěÚ Vimperk z evidence zemědělského podnikatele vyřadí, jestliže neprovozuje více než 24 kalendářních měsíců zemědělskou výrobu, jestliže zemřel, jde-li o osobu fyzickou, jestliže zanikl, jde-li o osobu právnickou, jestliže o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele zemědělský podnikatel požádá, nebo v případě, že mu byl uložen zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, jde-li o osobu fyzickou.

O vyřazení provede MěÚ Vimperk zápis do evidence zemědělského podnikatele a informuje o tomto zemědělského podnikatele.

Který zákon upravuje vedení evidence zemědělských podnikatelů?

Jedná se o zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

 

^ Nahoru

 

Ochrana zemědělského půdního fondu

MěÚ Vimperk, odbor ŽP, plní funkci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. V souladu s příslušným zákonem vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu v územní působnosti MěÚ Vimperk. Pro občany, kteří chtějí na zemědělské půdě stavět, je jedním z nezbytných podkladů pro vydání stavebního povolení tzv. „souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu“.

Jak požádat o  udělení  souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu?

Je třeba podat žádost a připojit požadované náležitosti.

Je formulář žádosti k dispozici na internetu?

Ano, stáhnout si ho můžete v sekci "formuláře", jedná se o formulář, který žadateli poskytneme i při osobní návštěvě a lze ho vyplnit ihned, avšak podstatné jsou přílohy k této žádosti, které podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu žadatel k žádosti připojuje.

 
V jaké lhůtě lze souhlas k odnětí půdy získat?

 

Žádost se všemi povinnými přílohami bude vyřízena do 30 dnů.

Jak to bude s placením odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu?

O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí vydané podle zvláštních předpisů (tedy v návaznosti na územní rozhodnutí či stavební povolení stavebního úřadu).


 

^ Nahoru

 

Veterinární péče

 

Podání žádosti: „Oznámení o pořádání veřejného vystoupení zvířat."

Kdo žádá:
Ten, kdo pořádá veřejné vystoupení zvířat od jednoho chovatele - cirkus, Městská policie, Policie ČR.

Kdo vyřizuje:
MěÚ Vimperk, orgán ochrany zvířat, tel.č. 388 402 229 (Ing. Marie Hejlková)

Poplatek:
Bez správního poplatku.

Lhůta k vyřízení žádosti:
Do 30 dnů od podání žádosti se všemi požadovanými přílohami.

Formulář žádosti:
K dispozici v kanceláři č. 20 (odbor ŽP, budova čp. 8 na Náměstí Svobody ve Vimperku) nebo ke stažení (odkaz).

^ Nahoru


Podání žádosti: „Žádost o svod zvířat."

Kdo žádá:
Ten, kdo pořádá svod zvířat více chovatelů (trhy, zkoušky psů).

Kdo vyřizuje:
MěÚ Vimperk, orgán ochrany zvířat, tel.č. 388 402 229 (Ing. Marie Hejlková).

Poplatek:
Bez správního poplatku.

Lhůta k vyřízení žádosti:
Do 30 dnů od podání žádosti se všemi požadovanými přílohami.

Formulář žádosti:
K dispozici v kanceláři č. 20 (odbor ŽP, budova čp. 8 na Náměstí Svobody ve Vimperku) nebo ke stažení (odkaz).

^ Nahoru

 

Lesní hospodářství

Žádost o vydání souhlasu s umístěním stavby do 50 metrů od lesa

 

Základní informace
K umístění staveb, zařízení a terénním úpravám na pozemcích, které se nacházejí ve vzdálenosti menší než 50 m od okraje lesa je nezbytný souhlas orgánu státní správy lesů. Souhlas, který je možno vázat na podmínky, je závazným stanoviskem podle správního řádu (není samostatným správním rozhodnutím). Toto závazné stanovisko je podkladem pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas, pro rozhodnutí o povolení stavby nebo terénních úprav.

 

Kdo může žádat
Osoba v jejímž zájmu dojde k dotčení pozemků ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa.

Jak žádat
Podání žádosti, která musí obsahovat identifikační údaje žadatele, údaje o dotčeném pozemku a zdůvodnění žádosti. je vždy třeba doložit příslušnou část dokumentace, charakterizující umístění stavby, či terénní úpravy, vzhledem k lesnímu pozemku.

Podání žádosti
Žádost lze podat buď poštou, osobně či prostřednictvím datových schránek.

Kdo vyřizuje
MěÚ Vimperk, orgán státní správy lesů, tel.č. 388 402 251 (Ing. Miroslav Šíp)
adresa pracoviště: Náměstí Svobody 8, 385 01 Vimperk.

Úřední dny pondělí a středa od 7.0 do 11.30 a od 12.30 do 17.00. V osatní dny po předchozí domluvě.

Potřebné formuláře
Žádost o vydání souhlasu s umístěním stavby do 50 m od lesa naleznete ve formulářích nebo na odboru životního prostředí či ho můžete stáhnout zde - DOC / PDF.

Poplatky
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Do 30 dnů od doručení žádosti.

Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Samostatné odvolání proti závaznému stanovisku není možné.

^ Nahoru

Žádost o povolení těžby dříví v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté lesní hospodářské osnovy

 

Základní inforamce
Těžbu dřeva v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté lesní hospodářské osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ust. zákona číslo 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů.

Kdo může žádat

Vlastníci lesních pozemků.

Podmínky žádosti
Má-li těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře.

Náležitosti žádosti

1. Identifikační údaje žadatele:

u fyzické osoby:
a) jméno a příjmení
b) datum narození
c) místo trvalého pobytu, případně jiná adresa pro doručování

u právnické osoby:
a) název firmy
b) identifikační číslo
c) adresa, případně jiná adresa pro doručování

2. uvedení všech spoluvlastníků včetně identifikačních údajů
3. datum a podpis žadatele, příp. žadatelů
4. uvedení čísla parcely a katastrálního území
5. lesnické označení lesního pozemku podle platné lesní hospodářské osnovy (pokud je pro lesní pozemek vypracována)
6. předpokládaná výše těžby (m3) a její důvod
7. pokud možno detailní vyjádření odborného lesního hospodáře

Podání žádosti

Žádost lze podat buď poštou, osobně či prostřednictvím datových schránek.

Kdo vyřizuje
MěÚ Vimperk, orgán státní správy lesů, tel.č. 388 402 251 (Ing. Miroslav Šíp)
adresa pracoviště: Náměstí Svobody 8, 385 01 Vimperk

Úřední dny pondělí a středa od 7.0 do 11.30 a od 12.30 do 17.00. V osatní dny po předchozí domluvě. 

Formuláře žádosti

Formulář je ke stažení zde: MS Word [DOC 58 kB] / PDF [PDF 97 kB].

Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Lhůty pro vyřízení

Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění (žádosti), může tato osoba těžbu provést.

Další návazné povinnosti vlastníka lesa

Vlastník lesa je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení plánu a evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech; tyto údaje předá orgánu státní správy lesů vždy do konce března za uplynulý kalendářní rok (ust. § 40 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů).

Podle kterých závazných  právních  předpisů se postupuje

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Případné sankce za nedodržení povinností

Pokuta až do výše 1 000 000,- Kč dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^ Nahoru

 

Myslivost

 

Co potřebuji k vydání loveckého lístku?

Musíte mít trvalý pobyt v územním obvodu Vimperka.

  • potřebujete starý lovecký lístek nebo osvědčení o složení zkoušky z myslivosti, 
  • občanský průkaz, 
  • doklad o pojištění, 
  • výpis z rejstříku trestů ( ne starší 3 měsíců), 
  • vyplněnou žádost o vydání loveckého lístku, kterou obdržíte na úřadě 
  • a zaplacený správní poplatek

Pro lovecký lístek si musíte přijít osobně. Pokud budete mít všechny potřebné doklady bude Vám lovecký lístek vystaven na počkání.

 

 Kolik stojí vystavení loveckého lístku a na jak dlouho se vystavuje?

Vystavuje se i na dny, což využívají zpravidla hlavně cizinci. Občané České republiky využívají lhůty na 1 rok – 150 Kč nebo na neurčito – 1000 Kč.

 

Kdy může být vydán lovecký lístek studentovi, který studuje myslivost?

Lovecký lístek může být vydán žadateli starší 16 let, který prokáže, že úspěšně ukončil výuku předmětu myslivost (střední odborná škola) nebo složil zkoušku z myslivosti (vysoká škola).

^ Nahoru

 

Rybářství

 

Co potřebuji k vydání rybářského lístku? 

Musíte mít trvalý pobyt na územním obvodu Vimperka. Potřebujete starý rybářský lístek nebo osvědčení k vydání prvního rybářského lístku, občanský průkaz (v případě nezletilého, občanský průkaz zákonného zástupce), vyplněnou žádost o vydání rybářského lístku, kterou obdržíte na úřadě a zaplacený správní poplatek. Pokud budete mít všechny potřebné doklady bude Vám rybářský lístek vystaven na počkání.

 

Kolik stojí vystavení rybářského lístku a na jak dlouho se vystavuje?

Rybářské lístky se vystavují na 1 rok – 100 Kč, 3 roky – 200 Kč nebo 10 let – 500 Kč.

Nezletilý platí pouze 50% plné ceny 1 rok- 50 Kč, 3 roky – 100 Kč nebo 10 let – 250 Kč. 

 

Může mi rybářský lístek vyřídit např. manželka?

Ne pro rybářský lístek si musíte přijít osobně pouze za nezletilé to vyřizuje jejich zákonný zástupce.

^ Nahoru

 

Ochrana přírody a krajiny

Kácení dřevin rostoucích mimo les

Obecný popis
Dřevina rostoucí mimo les je strom nebo keř rostoucí jednotlivě nebo ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond. Dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením. Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků pozemku, na kterém rostou.
Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu s přihlédnutím k jejich zdravotního stavu.

Kdy se musí žádat o povolení kácení dřeviny rostoucí mimo les?
Povolení je třeba ke kácení všech stromů s obvodem kmene ve výšce 130 cm nad zemí větším jak 80 cm (včetně) a keřových porostů o souvislé ploše větší než 40 m2(včetně).

Kdo může žádat
Žádost o povolení kácení dřevin podává vlastník, či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém rostou.

Podání žádosti
Žádost lze podat buď poštou, osobně či prostřednictvím datových schránek.

Kdo vyřizuje
MěÚ Vimperk, orgán ochrany přírody a krajiny, tel.č. 388 402 228 (Ing. Ivana Tumová)
adresa pracoviště: Náměstí Svobody 8, 385 01 Vimperk

Formuláře
Fomuláře a jiné tiskopisy naleznete na stránkách městského úřadu, sekce Formuláře či ho můžete rovnou stáhnout zde [PDF 51 kB] [PDF 51 kB] (pdf).

Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Orgán ochrany přírody rozhodne ve lhůtě do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení. Řízení je zahájeno podáním žádosti, obsahuje-li tato předepsané náležitosti dostačující k posouzení věci.

Závazné právní předpisy
Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v platném znění)

Vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

Vyhláška č. 222/2014 Sb. kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

Vyhláška č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení výše uvedeného zákona
Zákon č.500/2004 Sb., správní řád

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Účastník řízení je oprávněn podat odvolání ke Krajskému úřadu Jihočekého kraje kraje se sídlem v Českých Budějovicích podáním učiněným u odboru ŽP Městského úřadu Vimperk, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Sankce v případě nedodržení povinností
Orgán ochrany přírody uloží pokutu ve výši do 20.000,-- Kč fyzické osobě a do výše 1 milionu právnické osobě nebo fyzické při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí přestupku tím, že poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les.

Doplňující informace

Musí se žádat o ovocné stromy?

Ne, pro ovocné stromy rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň, není třeba povolení ke kácení.

Povolení není třeba, pokud se kácí z důvodů pěstebních - t.j za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, pak je nutno tento zásah oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody.

Co dělat, je-li dřevina součástí významného krajinného prvku (např. břehového porostu vodního toku)?


Před podáním žádosti o povolení kácení dřeviny je nutno si vyžádat udělení závazného stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody podle ust. § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Kdy se může kácet?


V období vegetačního klidu - od 1.10. do 31.3.

 

Řešení problémů se stromy na pozemcích

Ochrana dřevin

Dřeviny jsou chráněny podle  ustanovení zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.

Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

 

Povolení ke kácení dřevin

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Povolení ke kácení mimolesní zeleně podléhají dřeviny o obvodu větším než 80 cm ve výčetní výšce (tj. 130 cm) a keře v souvislé ploše větší než 40 m2 .  
K žádosti, která obsahuje identifikaci žadatele, popisuje dřeviny a důvody ke kácení je třeba připojit přílohy : katastrální mapu se zákresem dřevin, výpis z listu vlastnictví a v případě nájmu i souhlas vlastníka pozemku s kácením. Formuláře žádosti jsou dostupné na webu města.

V případě, že strom roste na sousedním pozemku (např. na pozemku města nebo jiného vlastníka) a Vy se cítíte touto dřevinou ohroženi nebo omezováni, obraťte se na vlastníka pozemku, a to nejlépe písemně, se žádostí o řešení problému. Vždy mějte na paměti, že kácení ani ořez stromu nelze nařídit a je pouze na vůli vlastníka, jak se rozhodne. Současně ne každý strom, i přes žádost vlastníka, lze povolit ke kácení, neboť nejsou splněny zákonné podmínky pro povolení kácení.

Podle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí § 1017 "Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m."

Strom společný (strom na hranici pozemků, strom na pozemku ve spoluvlastnictví)

O takovém stromu je rozhodováno jako o významné záležitosti týkájící se společné věci a je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.

 

Případné problémy se zastíněním, poškozováním budovy např. kořeny, opad listí apod. mohou být, pokud nedojde k dohodě s vlastníkem, předmětem občansko - právního sporu.

^ Nahoru

 

Ošetřování a řez stromů

 

Základy řezu stromů

Řez stromů je jedním ze základních stupňů  péče o stromy. Při provádění jakéhokoliv řezu si musíme uvědomit, že tímto zásahem způsobujeme stromu poranění a my ho musíme řešit tak, abychom způsobili co nejmenší škody. Kvalitně provedený zásah do stromu je takový, který není na první pohled příliš zřetelný. Předpokladem splnění těchto zásad je vysoká odborná znalost dané problematiky.

Růst kmene a větve

Větev je součástí kmene, ale díky fyziologii růstu je určitým způsobem od kmene oddělená a kmen je ji schopen v případě poškození určitým způsobem odizolovat. Tento proces oddělování větve od kmene nazýváme kompartmentace.Tento vztah platí i mezi větvením různého řádu, kde větev nižšího řádu přebírá funkci kmene. Činností fytohormonů, zejména auxinů, dochází k zahájení činnosti meristematických pletiv nejprve u větve a následně u kmene. Tím dochází k tloustnutí větve a teprve následně k tloustnutí kmene. Tento proces zajišťuje překrývání jednotlivých vrstev dřeva, což se uvnitř kmene projevuje tvorbou tzv. klínku a na povrchu tvorbou větevního kroužku, který je u většiny dřevin zřetelný. Díky překrývání jednotlivých vrstev dřeva v jednotlivých letech, je zároveň zajištěno velmi pevné spojení větve a kmene. Právě na spojnici dřeva  kmene a větve se vytváří ochranná zóna, která v případě poškození větve brání průniku patogenního škůdce do kmene.

Reakce stromu na poranění

Strom  reaguje na vzniklé poranění téměř okamžitě uzavíráním v prostoru spojení kmene a větve. Tato reakce je pravděpodobně vyvolána přerušením sacího efektu odstraněné větve. Uzavření prostoru v dřevní části a následné vytvoření obranné zóny  je zajištěno působením parenchymatických buněk, dle druhu dřeviny,  pomocí thyl, embolie,  tvorbou kalózy,  případně působením mikroorganismů. V případě malého rozsahu poranění (větve o průměru asi do 5 cm) je tato  reakce naprosto dostačující a strom poranění ve většině případů odizoluje (obr.1). Se zvětšující se plochou vzniklého poranění se schopnost kompartmentalizace výrazně snižuje. Tento proces je zároveň ovlivněn počtem vzniklých poranění, druhem dřeviny, vitalitou a momentálním zdravotním stavem jedince, stanovištěm, množstvím přítomných stresujících faktorů a kvalitou i dobou provedení řezů(obr.2).

Proces hojení poranění rostlinných pletiv je naprosto odlišný od hojení živočišné tkáně. Strom nedokáže poškozené buňky obnovit, ale poranění pouze odizoluje od okolního dřeva, (což má zabránit dalšímu šíření dřevokazné houby) a následně poranění překrývá vrstvou pletiva, tzv. kalusem. Překrytí poranění  neznamená  její zahojení, ale proces poškozování může pokračovat i pod tímto závalem (obr.3). Znakem pokračování tohoto procesu může být například tzv. bakteriální výtok.

Z uvedeného vyplývají hlavní zásady řezu stromů:

1.     řez vedeme v nezbytně nutném rozsahu (doporučuji max. 15% objemu koruny)

2.     řez musí způsobit poranění co nejmenšího plošného rozsahu

3.     řez nesmí zasáhnout dřevo kmene, ale pouze větev

4.     řez musí být hladký a rovný

5.     řezem nesmíme způsobit další poranění stromu (např. zaštípnutí do kmene, zlomení další větve pádem odřezávané větve)

6.     zohledňujeme druh dřeviny a dobu řezu

 

Vedení řezu

 

Jehličnany:  řez vedeme podél větevního kroužku (pokud je vytvořen),

což odpovídá ve většině případů kolmo na osu větve a zároveň rovnoběžně s osou kmene. Zaštípnutí do kmene zabráníme zkrácením větve (obr.4)

Listnaté stromy: a) řez slabé živé větve - průměr do 10 cm (obr.5)

Řez vedeme kolmo na osu větve v těsné blízkosti větevního kroužku. Větev si před vlastním řezem zkrátíme ve vzdálenosti asi 30 cm od kmene tzv.kombinovaným řezem.

                           b) řez silné živé větve - průměr 10-20 cm (obr.6)

Větev odlehčíme ve vzdálenosti asi 50 cm od kmene kombinovaným řezem a dále zkrátíme na 10 cm od kmene. Poslední přesný řez vedeme v těsné blízkosti větevního kroužku pod odpovídajícím úhlem. Ponechání velké části zbytkového dřeva větve poskytuje prostor pro rozvoj patogenního škůdce.

                          c) řez velmi silné živé větve - průměr nad 20cm (obr.7). Odstranění větve provádíme na dvakrát v průběhu 2-3let. V prvním roce odstraníme převážnou část větve a ponecháme pahýl s minimálně jednou postranní živou větví. Teprve v dalších letech odstraňujeme zbývající část při dodržení postupu  uvedeného v bodě b. Stromu tak poskytneme větší  časový prostor na obrannou reakci.

                          d) řez odumřelé větve (obr.8, obr.9)

 Řez vedeme mimo živé dřevo s ponecháním minimálního množství dřeva odumřelého.

 

Ošetření řezné plochy

         Hlavní zásadou je čistý, hladký řez o minimální ploše. Dalším faktorem je vhodná doba řezu.

Používání překryvných nátěrů:

- uzavřením poranění nátěrem vytváříme optimální podmínky pro rozvoj dřevokazných hub (teplo, vlhko, tma, zamezení proudění vzduchu)

- praktické provedení dokonalého uzavření poranění nátěrem, které by zabránilo průniku spor dřevokazných hub je téměř nemožné (včasnost nátěru po řezu, velikost spor hub, kvalita práce)

-  vysoká pracnost bez výrazného přínosu pro strom

- kladem je snížení vysychání rány a estetický efekt (Kolařík, 1998)

-  vliv fungicidů je pouze krátkodobý a účinek je pouze v povrchové vrstvě dřeva

Z těchto důvodů používání nátěrů nepovažuji za nezbytné a doporučuji jejich používání pouze na exponovaných lokalitách, kde plní funkci především estetickou.Nátěr doporučuji používat takový, který ránu neprodyšně neuzavře a nemá nepříznivý vliv na živá pletiva. Nátěry s fungicidy je vhodné používat u rozsáhlejších řezů (zmenšení vstupní plochy, snížení vysychání), a zde je třeba dbát na kvalitu a včasnost provedení nátěru.

 

Doba řezu

Na základě posledních poznatků se jeví jako nejvhodnější doba řezu první polovina vegetačního období, kdy je strom nejaktivnější a nejlépe reaguje na vzniklé poranění. Dujesiefken (1991) uvádí, že v tomto období je nejlepší jak tvorba barier, tak i kalusu. Výjimku tvoří tzv. krvácející druhy- Acer, Betula, Carpinus, Corylus, u kterých se doporučuje řez až po úplném rozvinutí listového aparátu. Obecně mohu doporučit provádění zásahů od května do konce září. Tento termín je nejvhodnější zejména při ošetřování smíšených alejí, kde nemohu z technického hlediska zohledňovat jednotlivé druhy.

Provádění zásahů mimo vegetační období má tato negativa:

-   až do doby probuzení kambia v pozdním jaru dochází k vysychání ran a k odumírání parenchymatických buněk, které tvoří oporu obranného systému stromu (Kolařík, 1998)

-   spory hub nalétají a klíčí již při minimálních a krátkodobých vzestupech teplot, kdežto strom je schopen reagovat až při dlouhodobém zvýšení teplot

-   u stromů bez listového aparátu je velmi obtížné posuzování zdravotního stavu a vitality jednotlivých větví

-   kvalita práce je v zimních provozních podmínkách výrazně nižší

Výjimku tvoří provádění rozsáhlých redukčních řezů (včetně řezu „hlavového"), které provádíme z důvodů umístění zásobních látek ve stromě na konci vegetačního období nebo na konci mimovegetačního období.

^ Nahoru

Rostlinolékařská péče

 

Šíření plevelů

Řeší každoročně vydávané upozornění na povinnosti vlastníků a uživatelů pozemků omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů, kterou vydává Městský úřad Vimperk a ÚKZÚZ.

 

Invazivní rostliny

Ve spolupráci s ČSOP aktivně bráníme rozšíření invazivních rostlin, na námi spravovaném území se jedná o křídlatku českou, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý.

^ Nahoru

Vodní hospodářství - časté chyby

Časté chyby žadatelů o povolení k nakládání s vodami dle vodního zákona :

  1. Žádost není podána na předepsaném formuláři.
  2. Žádost je neúplná (neobsahuje povinné údaje).
  3. Žádost postrádá povinné přílohy.


Časté žadatelů, kteří získali pravomocné rozhodnutí k nakládání s vodami :

 

  1. Nejsou dodržovány podmínky rozhodnutí (např. povinnost zasílání vzorků odpadních vod, hodnoty uvedené v povolení apod.).
  2. Při změně vlastnictví stavby vodního díla, není do 2 měsíců o této skutečnosti informován vodoprávní úřad.
  3. Včas nepožádají o změnu doby platnosti povolení k nakládání s vodami.

 

Časté chyby žadatelů o stavební povolení ke stavbě vodního díla:

 

  1. Žádost není podána na předepsaném formuláři.
  2. Žádost je neúplná (neobsahuje povinné údaje).
  3. Žádost postrádá povinné přílohy.

 

Časté žadatelů, kteří získali pravomocné stavební povolení ke stavbě vodního díla:

 

  1. Nejsou dodržovány podmínky rozhodnutí (např. vodoprávnímu úřadu není sdělen před započetím staveb. prací zhotovitel, stavba je postavena na jiných pozemcích, než na kterých byla povolena, stavba je postavena v rozporu se schválenou projektovou dokumentací apod.).
  2. Při změně vlastnictví stavby vodního díla, není do 2 měsíců o této skutečnosti informován vodoprávní úřad.
  3. Včas nepožádají o prodloužení lhůty k dokončení stavebních prací.

^ Nahoru

Partner projektu Kompostuj.cz Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Šumava

Aktuality

2.11.2018

Oznámení ceny svozu odpadu podobného komunálnímu na rok 2019 pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání

Město Vimperk oznamuje všem právnickým a fyzickým osobám oprávněným k podnikání, které mají s městem Vimperk uzavřenu smlouvu o svozu a odstraňování odpadu podobného komunálnímu, ceny svozu na rok 2019 - nabízená cena je uvedena bez DPH a k uvedeným částkám bude připočítána sazba DPH v platné výši

1.10.2018

Použití přípravku Vaztac les k neprofesionálnímu použití

1.10.2018

Použití přípravku Vaztac Aktiv k neprofesionálnímu použití

archív

Akce ve Vimperku