Datum stránky: 31.5.2010

Nahlédnutí pod povrch památkové péče na Vimpersku II.

Zámek Vimperk

Většině z Vás pravděpodobně neunikla zpráva o vyhlášení zámku Vimperk za národní kulturní památku. Stalo se tak v pondělí 8. února roku 2010. Jaká byla historie celého dlouhého procesu povýšení naší nejvzácnější památky do vyššího stupně ochrany a co to vlastně pro zámek a město Vimperk znamená?

Zámek Vimperk, celkový pohled

Zámek Vimperk je v majetku České republiky a stará se o něj Ministerstvo životního prostředí (MŽP), jakožto představitel státu. Správou zámku MŽP pověřilo Správu národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava (Správa NP a CHKO Šumava). Správa NP a CHKO Šumava, v zastoupení MVDr. Bohumilem Kubátem, podala společně s Krajským úřadem, v čele s Ing. Hrabákovou (vedoucí odboru památkové péče) návrh pro Ministerstvo kultury (MK) na prohlášení nemovité kulturní památky zámek Vimperk za kulturní památku národní. To bylo učiněno zhruba před rokem. Během celého roku probíhalo připomínkové řízení, ve kterém se k návrhu vyjadřoval Národní památkový ústav v Českých Budějovicích (NPÚ ČB) a Jihočeský kraj (JČK) a po získání všech stanovisek byl předložen návrh k projednání vládě.

K rozhodnutí, proč vyhlásit zámek za NKP přispěly především převratné objevy, které učinili archeologové a restaurátoři a nejedná se pouze o malované stropy v Horním i Dolním zámku. Tyto objevy prokázaly, že Vimperk hrál ve svých dobách převratnou roli po boku významných sídel jako jsou zámek v Třeboni a v Českém Krumlově. Český Krumlov byl vázán na Vídeň, Třeboň byla centrem zemědělství a rybníkářství a do Vimperka se šlechta uchylovala nejen v dobách morových ran pro jeho výborné klima. Fakt, že se podařilo Vimperk prohlásit NKP, jistě přinese nejen větší možnosti financování oprav tohoto objektu, ale především jistě Vimperk jako celek stoupne v očích občanů celého našeho regionu a podpoří rozkvět Vimperka nejen po turistické stránce. Zároveň to znamená úzkou spolupráci mezi MK, MŽP, Správou NP a CHKO Šumava a Městem Vimperk.

Teď nezbývá než věřit, že se podaří sehnat potřebné finanční prostředky na rekonstrukci celého areálu bývalého hradu, nyní zámku Vimperk. Protože nepodaří-li se to v tomto období, může to pro zámek znamenat postupný zánik, což si celý areál určitě nezaslouží.

Gotický zvon Maria Hilf

První věc, která mě po nástupu na místo referenta památkové péče a po bližším prozkoumání některých místních památek zarazila, byla stav gotického zvonu Maria Hilf, který je zavěšen v místní městské zvonici na náměstí Svobody. Ač v té době úplný neznalec oboru kampanologie, usoudila jsem, že takhle by jeden z nejvzácnějších zvonů Jižních Čech určitě vypadat neměl. Ten vzácný zvon, o kterém mi vyprávěl můj otec jako o místním pokladu, který jako zázrakem přežil všechny války. Nelenila jsem a nastudovala si dostupnou literaturu o tradičních technologiích výroby, opravy a zavěšení zvonů. S hrůzou jsem zjistila, že způsob, jakým je zvon zavěšen nyní, vede k jeho velkému poškození, tedy puknutí. Visí na nevzhledné ocelové traverze, na které se ke všemu posunul do strany, očko pro zavěšení srdce je uražené a místo něj je navařené očko ocelové, které je tak dlouhé, že dává srdci zvonu, které je vyrobeno z nevhodné slitiny, velký prostor pro pohyb, což vedlo k úbytkům zvonoviny na některých místech vnitřního věnce až o 14 mm. K tomu je napojen na nevyhovující naddimenzovaný zvonící stroj. Maria Hilf byl odlit v roce 1419 a uvážím-li, jak dlouho sloužil, kolika staletími se prozvonil, a že nyní kvůli špatnému zásahu, který byl proveden v osmdesátých letech dík velkým známkám poničení vcelku nepřežije ani další rok, připadá mi to absurdní. Opět se mi potvrzuje rčení, že to nejlevnější a momentálně jediné řešení nemusí být vždy to správné.

Gotický zvon Maria Hilf

Na základě mých zjištění jsem si promluvila o stavu zvonu s paní Szabovou z odboru investic a našla u ní otevřenou náruč v možnostech spolufinancování oprav a nového usazení zvonu, což bylo nakonec odsouhlaseno i vedením Města Vimperk. O odborný posudek a následné opravy jsme požádali nejznámější zvonařskou firmu s dlouhou rodinnou tradicí pana Petra Rudolfa Manouška ze Zbraslavi. Pokud se nám tedy podaří získat peníze z Programu regenerace městských památkových zón a rezervací, který každoročně vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR, měl by Maria Hilf dostat novou dubovou hlavici, šetrný zvonící stroj a nové vhodnější srdce. Zvon samotný by byl zrestaurován a dolit v místech poškození.

V současné době je zvon z denního zvonění odstaven, za což se zasadil i kampanolog českobudějovického arcibiskubství pan Mgr. Radek Lunga. Další krok, který momentálně v ochraně zvonu podnikám, je podání žádosti na prohlášení zvonu za samostatnou movitou kulturní památku a bude-li nám přáno, podaří se Maria Hilf v budoucnu prohlásit za kulturní památku národní, jakožto jedinečnou ukázku zdařilého díla v oktávovém profilu, který vyhovuje i dnešním přísným kampanologickým předpisům.

Ing. Kateřina Uhříčková

Referent státní památkové péče

Aktuality

15.4.2019

MÁME RÁDI ZVÍŘATA

Město Vimperk, jako organizátor české části filmového festivalu o zvířatech a přírodě NaturVision, vyhlašuje 11. ročník výtvarné soutěže pro děti od 3 do 15 let „MÁME RÁDI ZVÍŘATA“ o Cenu Stanislavy Chumanové.

archív

Akce ve Vimperku

Partnerské město